V březnu a dubnu 2023 probíhalo mezi obyvateli Ostravy dotazníkové šetření v rámci přípravy nového Strategického plánu rozvoje Ostravy do roku 2030. Ptali jsme se, jak Ostravané vnímají život ve městě, s čím jsou spokojeni, i naopak, co jim ve městě chybí a chtěli by změnit. Podívejte se na podrobné výsledky.

Do dotazníkového šetření se zapojilo 5190 respondentů. S životem a trávením času v Ostravě je spokojeno 6 z 10 lidí. Obyvatelé města nejlépe hodnotí dopravu ve městě, trávení volného času, školství, zdravotnictví a sociální služby. Naopak nejhůře kulturu a chování obyvatel, čistotu a vzhled veřejných prostor, bezpečnost ve městě a životní prostředí.

Spokojenost s oblastmi života v Ostravě

Doprava ve městě, trávení volného času, školství a zdravotnictví a sociální služby jsou nejlépe hodnocenými oblastmi života v Ostravě (průměrná spokojenost všech respondentů dotazníku je u těchto oblastí nad 60 %). Naopak nejhůře hodnotí respondenti kulturu a chování obyvatel, čistotu a vzhled veřejných prostor, bezpečnost ve městě a životní prostředí (průměrná spokojenost pod 50 %). Oblast kvality životního prostředí sice stále patří, v porovnání s dalšími oblastmi kvality života, mezi nejhůře hodnocené, ale oproti dotazníkovému šetření z roku 2016 je zde vidět výrazný posun ve vnímání zlepšení kvality životního prostředí mezi obyvateli – v roce 2016 se jednalo o z daleka nejhůře hodnocenou oblast (pod 30 %).

Životní prostředí

V oblasti životního prostředí lidé nejlépe hodnotí kvalitu vody, zeleň a přírodu, udržitelnou městskou dopravu a nakládání s odpady (vše 60 a více %). Toto pozitivní hodnocení je mimo jiné důkazem pokračující dobré práce ostravských společností OZO Ostrava, Dopravního podniku Ostrava a Ostravských vodáren a kanalizací a také celého statutárního města Ostrava a městských obvodů, které v posledních letech realizovaly několik projektů zaměřených na revitalizace či kompletně nové výsadby zeleně, a že se v této oblasti v Ostravě něco děje je znát i z odpovědí respondentů – v odpovědích na otázku „Co vám v Ostravě v posledních letech udělalo radost?“ je totiž velmi často zmiňována právě snaha o to udělat Ostravu zelenější, konkrétně úpravy, údržba, výsadba a péče o zeleň a květinové louky a záhony.

Méně než průměrná, 50% spokojenost naopak stále panuje s kvalitou ovzduší jako takovou a adaptací města na klimatickou změnu pravděpodobně zejména v podobě nedostatku projektů zaměřených tímto směrem. Pro přípravu nového Strategického plánu to může být signál, kam zaměřit pozornost při přípravě nových strategických projektů. Již nyní se Ostrava zapojila do mezinárodních projektů jako CLAIRO nebo Replace – Zeleň místo betonu, které se otázkou životního prostředí zabývají. Zpracována byla také například Metodika modrozelené infrastruktury, která by měla být vodítkem pro projektanty, investory a pracovníky samosprávy při výstavbě budov a úpravě veřejných prostranství.

Trávení volného času

Trávení volného času je jednou z nejlépe hodnocených oblastí celkově i v hodnocení dílčích kategorií (u všech dílčích kategorií je průměrné hodnocení více než 60 %). Největší spokojenost je mezi respondenty s kulturními akcemi, jako jsou festivaly a koncerty. Zde je, dle odpovědí na otázku „Co vám v Ostravě v posledních letech udělalo největší radost?“, znát vliv velkých mezinárodních festivalů typu Colours of Ostrava, ale třeba i menších akcí jako je Festival v ulicích nebo Shakespearovské slavnosti. Vysoká spokojenost je také s kulturně společenským zázemím, jako jsou kina, divadla, muzea, galerie apod. (75 %, resp. 73 %). Více než sedm lidí z deseti hodnotí pozitivně také osobní služby (kadeřník, masáže, wellness apod.), obchody a sportovní akce v Ostravě. Relativně nejnižší je spokojenost s rodinnými, mateřskými a komunitními centry a spolkovou činností, i přesto je i u nich spokojenost 60%.

Školství

Kromě jeslí a dětských skupin, s nimiž je spokojenost mezi dotazovanými podprůměrná, jsou ostatní typy vzdělávání v Ostravě hodnoceny s více než 60% spokojeností – nejlépe vysoké školy s 67 %. Hodnocení jednotlivých typů škol proběhlo na základě aktuální zkušenosti respondentů – v nedávné době či aktuálně tento typ navštěvuje někdo z jeho blízkých či on sám. Z výsledku této otázky je patrné, že lidé, kteří v Ostravě přímo studují, jsou s kvalitou škol spokojeni.

Zdravotnické a sociální služby

Relativně výrazný je rozdíl v hodnocení spokojenosti s různými typy zdravotních a sociálních služeb ve městě. Zatímco domovy pro seniory a zubní lékaři byli hodnoceni s méně než 50% spokojeností, tak více než 60% je průměrná spokojenost respondentů s nemocniční péčí, dětskými a praktickými lékaři a veterinárními službami. Do hodnocení zubních lékařů a domovů pro seniory se zřejmě propsala jejich aktuální dostupnost a kapacita, na jejímž navýšení a zlepšení v současné době město Ostrava, ve spolupráci s dalšími aktéry, pracuje. Aktuálně například probíhá rekonstrukce, přístavba a nástavba Domova Korýtko a Ostravská univerzita pak intenzivně pracuje na akreditaci oboru stomatologie.

Bydlení

Se svým bydlením v Ostravě je více než spokojena polovina dotazovaných (průměrná spokojenost s vlastním bydlením v Ostravě je 63 %). Výraznější nespokojenost projevilo pouze 16 % dotazovaných. Spokojenost s bydlením by většině respondentů zvýšily hlavně lepší podmínky pro parkování, kvalitnější veřejné prostranství v okolí bydliště a větší pocit bezpečí.

Ostrava má v současné době v různých fázích rozpracováno několik projektů zaměřených jak na vybudování nových bytových domů (rezidence Nové Lauby, bytový dům na ulici Janáčkova, rekonstrukce objektu Střelniční, bytový dům Kostelní-Biskupská atd.), tak i právě na zlepšení podmínek pro již stávající rezidenty.

Doprava

V dopravě respondenti hodnotí nejlépe službu a možnosti sdílených kol (bikesharing), které v Ostravě fungují od roku 2018 a často jsou zmiňovány respondenty také v odpovědích na otázku, co lidem udělalo v posledních letech v Ostravě největší radost. Dále je velmi pozitivně hodnocena městská veřejná doprava a meziměstská a příměstská doprava v podobě vlaků a autobusů (vše více než 60 % průměrná spokojenost respondentů). Naopak nejmenší spokojenost je u obyvatel s možnostmi parkování ve městě (v současné době se již řeší projekty – např. parkovací domy (u městské nemocnice, za katedrálou atd.)), systémem sdílení aut (carsharing), leteckou dopravou z Ostravy a se stavem silnic a infrastruktury pro automobily – u všech těchto dílčích kategorií je spokojenost 45 % a méně. Pod 50% spokojeností je ještě také bezbariérovost města z pohledu kočárků, možností pro vozíčkáře a osoby s pohybovým omezením.

Zapojování se do rozvoje města

O tom, že mají dostatek možností, jak se zapojit do rozhodování o rozvoji města, je přesvědčeno 19 % respondentů. Opak vnímá 31 % respondentů a celá polovina dotazovaných neví nebo to nedokáže posoudit. Mezi nejčastějšími dalšími formami možného zapojení, které by respondenti uvítali, případně neví o tom, že již v současné době v nějaké podobě existují, zaznívaly nejčastěji: online dotazníky a ankety, referenda, diskuze s občany a odborníky (např. o konkrétních projektech, s vedením města na vybraná témata, apod.), participativní rozpočet a další možnosti navrhovat konkrétní projekty, akce pro občany, dobrovolnictví (například úklid veř. prostoru) nebo motivační soutěže.

I v tomto ohledu se město snaží již teď občany zapojovat, o čemž svědčí úspěšné fungování participativních rozpočtů v některých městských obvodech, dotační programy jako Tvoříme prostor nebo veřejná projednání ke studiím a další aktivity pořádané Městským ateliérem prostorového plánování a architektury.

Práce

Bezmála 3 000 lidí v dotaznících zaznačilo, že mají status zaměstnance (ve veřejném, státním nebo soukromém sektoru) a 87 % z nich uvedlo, že jsou se svou prací spokojení, pouze 10 % dotazovaných tvrdí, že se svou prací spokojeni nejsou.

Z pouhých 320 respondentů, kteří se svou prací nejsou spokojení, jich nejvíce jako důvod své nespokojenosti uvedlo mzdové ohodnocení, případně chybějící motivaci a uznání nadřízených za odvedenou práci.

Podnikání

Na otázku, zda uvažují o vlastním podnikání, nebo v minulosti podnikali, odpovědělo kladně 39 % respondentů (nevyplňovali žáci ZŠ a SŠ, podnikatelé, OSVČ a zaměstnavatelé; celkem vyplnilo 4221 dotazovaných). Mezi nejčastějšími důvody, proč respondenti nezačali podnikat, nebo podnikat přestali, zaznívali zejména tyto: obava a strach z neúspěchu, nedostatek finančních prostředků, absence nápadu, kreativity, know-how, nejistota stabilního příjmu, byrokracie/administrativa, složitost podnikání v ČR, rodina a děti, finanční krize v roce 2008/pandemická krize Covid-19.

Za největší bariéry rozvoje podnikání v Ostravě označili respondenti z řad podnikatelů, OSVČ a zaměstnavatelů zejména malou kupní sílu obyvatelstva (23 % respondentů), kvalitu pracovní síly (14 % respondentů) a její dostupnost nebo celkovou image Ostravy (10 % respondentů), která má na rozjezd podnikání výrazně negativní vliv. Počet podnikatelských živností je v Ostravě tradičně nižší, než ve zbytku ČR, což je to dáno historií města. Ostravě se však tento trend daří postupně měnit.

Město podporuje Impact Hub Ostrava, Moravskoslezské inovační centrum a další organizace, které pomáhají začínajícím podnikatelům s rozjezdem jejich podnikání. Z výsledků dotazníku je však patrné, že 70 % dotazovaných z řad soukromých podnikatelů / OSVČ / zaměstnavatelů nezná možnosti podpory podnikání poskytované městem Ostrava a jeho organizacemi. Pozitivní zpětnou vazbou však je, že téměř polovina z dotazovaných podnikatelů nebo zaměstnavatelů (49 %) se o těchto možnostech ráda dozví více informací. Zde je tedy prostor pro Ostravy k osvětě a šíření povědomí.

Studium

Téměř všichni (95 % ze 134) respondenti z řad žáků ZŠ uvedli, že chtějí pokračovat ve studiu na střední škole nebo gymnáziu a tři čtvrtiny z nich dále plánují studovat v Ostravě, 10 % mimo Ostravu a 10 % se zatím pro místo studia nerozhodlo.

Studium na vysoké škole má v plánu 77 % respondentů z řad žáků středních škol a gymnázií (415 respondentů). Přibližně čtvrtina z nich plánuje studovat vysokou školu v Ostravě, 23 % dotazovaných plánuje studovat mimo Ostravu, 30 % respondentů se ještě pro místo studia nerozhodlo. Úkolem města je minimálně některé z těch, kteří ještě rozhodnutí nejsou, přesvědčit o tom, že Ostrava je ideálním místem pro jejich studium. Sloužit k tomu mohou například projekty, na kterých město spolupracovalo nebo spolupracuje s univerzitami – například vybudování nového City campusu Ostravské univerzity na Černé louce nebo podpora vzniku nových studijních oborů.

V Ostravě nebo Moravskoslezském kraji by po studiích chtělo žít 52 % respondentů z řad středoškoláků a vysokoškoláků s prezenční formou studia (odpovídalo 956 respondentů). Celkem 21 % není ještě o místě svého bydliště po studiích rozhodnuto a zbytek by rád žil v jiných krajích ČR (nejčastěji v Hlavním městě Praha – 6 % a Jihomoravském a Olomouckém kraji – oba po 3 %) nebo v zahraničí (necelé 1 % procento respondentů). Jako důvody pro odstěhování se z Ostravy po studiích zaznívaly mezi respondenty zejména tyto: upřednostnění života na vesnici nebo v menším městě, více pracovních příležitostí a vyšší platové ohodnocení v jiných městech, plán odstěhovat se do zahraničí, touha navrácení do rodného města, ze kterého přišli do Ostravy studovat, kvalita životního prostředí, touha získat životní zkušeností odjinud nebo také to, že Ostravu nepovažují za město, kde chtějí žít a mít rodinu.

Plánované stěhování z/do Ostravy

Stále aktuálním tématem je úbytek počtu obyvatel v Ostravě. Výsledky dotazníku ukazují, že by to s vystěhováváním se obyvatel z Ostravy nemuselo být v následujících letech tak špatné, jak se předpokládalo. Celkem 79 % ze 4 158 respondentů, kteří aktuálně žijí v Ostravě, o stěhování mimo město v následujících 10 letech neuvažuje. Téměř polovina (48 %) se dokonce v žádném případě stěhovat neplánuje. Velmi pravděpodobně se v příští dekádě z Ostravy přestěhuje pouze 9 % z dotazovaných.

Naopak o stěhování se do Ostravy aktuálně reálně uvažuje 20 % z dotazovaných respondentů, kteří nyní ještě ve městě nežijí (1 032). Ostrava se v této souvislosti musí nadále snažit vytvářet podmínky, které současné obyvatelstvo ve městě udrží a naopak obyvatele z užšího i širšího okolí do města přiláká. V současné době má Ostrava takovýchto rozvojových projektů cca 100, jsou součástí Akčního plánu Strategického plánu a také jsou uvedeny na webu www.fajnova.cz.

Co Vám v Ostravě v posledních letech udělalo největší radost?

Jaké jsou nejčastější odpovědi na otázku „Co Vám v Ostravě udělalo v posledních letech největší radost?“? Mezi nejčastěji uváděná pozitiva v posledních letech jsou rekonstrukce, modernizace, revitalizace, opravy, úpravy, zlepšení budov, včetně historických budov, náměstí a ulic a veřejného prostoru, zahájení projektových příprav, výstavba a zastavování proluk. Konkrétně jsou zmiňovány městská jatka (galerie PLATO), Dolní oblast Vítkovice, Farská zahrada, Malá Kodaň, DK Poklad, bělský les, Havlíčkovo nábřeží, murály Černý kůň a Bazaly a nebo třeba Nové Lauby. Pozitivně je také hodnocen Dopravní podnik Ostrava a zejména možnost bezkontaktních plateb a instalace kamerových systémů či modernizace tramvajových tratí a obecně dopravních prostředků. Oceňována je obyvateli také snaha o to udělat Ostravu zelenější – luční trávníky, úpravy, údržba, výsadba a péče o zeleň a květinové louky a záhony a úpravy městských parků.

Pozitivní zpětná vazba je také na kulturní a společenské akce, volnočasové a sportovní vyžití, festivaly, bary, restaurace – Colours of Ostrava, Beats for Love, Shakespearovské slavnosti, světový pohár v beachvolejbalu, otevření Pavilonu, ZOO, Loděnice a obecně množství kulturních a sportovních akcí.

Kromě infrastrukturních projektů a kulturních a sportovních akcí jsou v odpovědích na výše uvedenou otázku zmiňovány také rozvojové projekty a měkké aktivity města – MAPPA, fajnOVA a strategické plánování města, USE-IT mapy, architektonické soutěže, regulace reklamního smogu a nebo také politická úroveň řízení města.

Návrhy projektů

Celkem 4 024 obyvatel v rámci dotazníku odpovědělo na otázku „Kdybyste byl/a primátorem/kou města Ostravy s neomezeným rozpočtem, jaký jeden hlavní projekt byste chtěl/a ve městě realizovat?“. V odpovědích se neobjevují pouze konkrétní projekty, ale také všeobecně návrhy a aktivity směřující s rozvoji města a jeho oživení. Pro lepší vyhodnocení jsou nejčastěji zmíněné návrhy rozděleny do tematických oblastí. V rámci udržitelné mobility a dopravní infrastruktury tak například nejčastěji zaznívala výstavba parkovacích domů a parkovacích míst, budování a údržba cyklostezek, oprava chodníků nebo MHD zdarma pro obyvatele města. Některý z respondentů by si však třeba také v Ostravě přál metro.

V rámci oblasti sportu, kultury a volného času byla nejčastěji zmiňována multifunkční sportovní hala nebo fotbalový stadion, následována koncertní halou, aquaparkem, Černou kostkou, ale také třeba rozšířením „náplavky“ v Ostravě.

Co se týká bydlení a veřejného prostoru, tak obyvatelům Ostravy nejvíce schází obecně cenově dostupné a kvalitní bydlení, více parků a zeleně, chtějí revitalizovat brownfieldy, zastavovat proluky, oživovat městské centrum nebo rekonstruovat Náměstí republiky.

Zajímavou oblastí je životní prostředí a energetika, ve které lidé navrhují tradičně snížení znečištění ovzduší, ale například také zrušení koksovny a chemičky a dokonce se našel i respondent, který by v Ostravě rád vybudoval jadernou elektrárnu.

Ostrava 2030

Jaká by dle obyvatel měla být Ostrava v roce 2030? přáním většiny je, aby byla Ostrava v tomto roce čistým, zeleným a moderním městem, které bude zároveň bezpečné, kulturní a přátelské ke svým obyvatelům i jeho návštěvníkům.

Základní rozdělení respondentů

Z 5190 respondentů bylo 58 % žen, 41 % mužů a 1 % dotazovaných pohlaví neuvedlo.

Dotazník vyplňovali nejčastěji lidé v produktivním věku – věk 24-34 let (23 %), 35-44 let (23 %), 15-24 let (21 %), 45-54 let (17 %) a 55-64 let (10 %), věk 65+ zaznačila 4 % respondentů, 1 % respondentů uvedlo věk 0-14 let a 1 % dotazovaných věk neuvedlo.

Jako dosažené vzdělání uvedlo 48 % dotazovaných vysokoškolské vzdělání, 32 % střední s maturitou, 9 % základní, 6 % střední bez maturity, 3 % vyšší odborné a 0,5 % bez vzdělání, 2 % respondentů vzdělání neuvedlo.

Místem bydliště je pro 80 % dotazovaných Ostrava, pro 17 % Moravskoslezský kraj mimo Ostravu, pro 3 % ČR mimo Moravskoslezský kraj (zejména Praha, Jihomoravský, Olomoucký a Zlínský kraj) a pro 0,5 % zahraničí.

U respondentů z Ostravy se nejvíce zapojili lidé žijící v městských obvodech Ostrava-Jih (33 %), Moravská Ostrava a Přívoz (21 %), Poruba (20 %), Slezská Ostrava (8 %), Mariánské Hory a Hulváky (4 %) a Radvanice a Bartovice (2 %).