Aktualizováno 10.6.2020

Revitalizace historické budovy jatek

2016
Záměr
2017
Příprava
2020
Realizace
»
2021
Dokončeno

Vlajkový projekt ze Strategického plánu: Rekonstrukce historické budovy městských jatek – přeměna na kulturní centrum

Pro ty Ostravany, kteří bojovali za zachování jatek, snad vše dopadne k jejich spokojenosti. Srdce zaplesá hlavně kulturně laděným obyvatelům, protože jatka budou sloužit platformě PLATO neboli Městské galerii. Umění v historicky ceněném objektu, co víc si asi přát.

Historie městských jatek

Jatka jako zvláštní typ továrny na maso se zrodila v návaznosti na modernizaci sídel probíhajících v proběhu 19. století. Nastupující strojová doba a životní nároky moderního člověka si vynutily změny ve způsobu zabíjení těchto tvorů, dříve spojené s tradičními rituály. V Ostravě byl do konce 19. století trh s jatečním dobytkem na ploše bývalého Antonínova náměstí (dnešní Smetanovo), kde se obchodovalo se zvířaty z mnoha zemí monarchie. Tyto prostory se staly z hlediska hygieny neúnosnými, a tak se hledala cesta, kde by mohla nová jatka vzniknout.

První objekty ostravských jatek byly postaveny už v roce 1881, kdy vznikly drobné, účelově řešené objekty s jednoduchými fasádami z režného zdiva, z nichž je zachována pouze hala u železniční trati. Na to navázala druhá etapa výstavby od konce 80 let, až do roku 1910, kdy vznikly dodnes zachované objekty porážky prasat, solírny, nové strojovny s kotelnou a nové ledárny s věží. V této fázi rozšíření areálu se již plně projevila tendence k připodobnění průmyslové architektury městskému prostředí a historicky a společensky vyšším architektonickým typům objektů. Horizontální hladinu rozčlenila věž, atiky a profilovaná komínová tělesa. U fasád se pozornost soustředila na bohatě utvářené římsy, pilastry, ostění a různotvárné otvory oken a dveří, vše z cihelných tvarovek.

V období 1. světové války se stala jatka podnikem strategického významu. Po ukončení války, s postupným rozvojem města začala jatka nepostačovat, a to nejen z důvodů technického pokroku, ale i s ohledem na růst počtu obyvatel města, takže směrem ke Stodolní a Porážkové ulici byla jatka v letech 1925 – 1927 rozšířena a modernizována.

V období od roku 1927 do roku 1945 se v areálu jatek neprováděly žádné větší stavení zásahy. Těsně po ukončení války bylo zástupci města opět konstatované, že vzhledem k značné opotřebovanosti jak budov tak technologických zařízení bude nutné najít místo pro nová moderní jatka. Provoz jatek však zůstal ve stávající lokalitě až do roku 1965, kdy se přestěhoval do masokombinátu v Martinově. Areál byl do roku 1986 využíván Technickými a zahradními službami města Ostravy a Severomoravskými pekárnami. V 90. letech 20. stol. byla dřevěná věžička chladírny rozebrána a snesena. Po opuštění jatek firmami areál začal chátrat. Část hal byla zbořena. Od roku 1987 byla památkově chráněna nejstarší část areálu. V roce 1994 na to navázalo prohlášení o ochraně dalších cihelných objektů z konce 19. století v jejím bezprostředním okolí.
Odkaz na celý článek

Jakou tvář budou mít historická Jatka?

V únoru 2017 město vyhlásilo mezinárodní architektonickou soutěž na rekonstrukci historické budovy bývalých městských jatek. Již předtím oslovilo pět studií a kanceláří – architekta Petra Hájka z Prahy, arch. Roberta Konieczneho z KWK PROMES Katowice, arch. Arkana Zeytinoglu z Vídně, arch. Irakli Eristavi ze společnosti zerozero z Prešova a Wenink – Holtkamp Architecten z Eindhovenu.

Do soutěže se přihlásilo 9 zájemců včetně významných zahraničních společností, bohužel 3 z nich byly vyřazeny pro nesplnění podmínek soutěže. Bylo vybráno pět kanceláří, které doplnily sestavu účastníků soutěže: Ing. Arch. Lukáš Kordík z GUTGUT z Bratislavy, architektonická kancelář PLURAL z Bratislavy, Ing. Arch. Josef Kiszka z ARKISS-ING z Havířova, RADAARCHITEKTI z Brna, McCullough Mulvin Architects z Dublinu.

Do 21. dubna 2017 mohli účastníci odevzdat své návrhy. Organizátorem soutěže byl známý brněnský architekt Ludvík Grym, porota zasedla v tomto složení – závislí členové poroty primátor Ostravy Tomáš Macura, radní města Lukáš Semerák, ředitel Plato Ostrava Marek Pokorný a dále nezávislí porotci pražská architektka Pavla Melková, brněnský architekt Zdeněk Fránek, architekt Pavol Paňák z Bratislavy a architekt Ivan Reiman z Berlína. V červnu téhož roku  zastupitelstvo města schválilo výsledky architektonické soutěže.

Informace k veřejné soutěži naleznete na odkazu níže. Veřejná soutěž

Vítězem mezinárodní architektonické soutěže na přeměnu bývalých městských jatek se stalo studio Petr Hájek Architekti z Prahy. Porota ocenila jeho návrh jako citlivý a působivý a zároveň podle porotců nejlépe odpovídající potřebám galerie PLATO, která bude v objektu sídlit. Městská rada na svém jednání 2. května 2017 vítězný návrh schválila.

Aktuální stav

Poté, co pražský architekt Hájek odmítl podepsat smlouvu na dodání projektové dokumentace, oslovilo město polského architekta Roberta Konieczneho z Katovic, který se také účastnil výběrového řízení na dodání projektové dokumentace. Více v článku.

Dne 10.1.2018 byla podepsána smlouva s architektem Robertem Koniecznym – studio KWK PROMES, autor „Nejlepší stavby světa 2016“. Studio dopracovalo projekt a následně připravilo projektovou dokumentaci pro zhotovitele.

Na podzim 2019 byla vyhlášena soutěž na zhotovitele. Předmětem této veřejné zakázky je realizace stavby „Rekonstrukce historické budovy bývalých jatek pro účely Galerie Plato Ostrava.“ Jedná se o rekonstrukci památkově chráněné budovy městských jatek a její konverzi na galerii moderního umění. Objekt se skládá z celkem 5 na sebe navazujících částí označených písmeny „A – E“ různého historického stáří, součástí veřejné zakázky je i demolice části „D“ a její nová výstavba.

O výběru dodavatele na rekonstrukci historické budovy jatek rozhodli ostravští radní v úterý 18. února. Veřejnou zakázku na realizátora vyhrála společnost Zlínstav s cenou 170 milionů korun (necelých 206 milionů korun s DPH).

6. dubna 2020 převzala společnost Zlínstav stavbu. Rekonstrukce historické budovy jatek začala několik dní poté.

Milníky projektu:

 

  • 6. dubna 2020 převzala společnost Zlínstav vítěz veřejné zakázky stavbu.
  • 18. února 2020 – výběr dodavatele na rekonstrukci
  • přelom roku 2019/2020 – výstava k architektonické soutěži
  • říjen 2019 – vyhlášení veřejné zakázky na realizátora konverze
  • srpen 2019 – vydání stavebního povolení
  • květen 2019 – dodání projektové dokumentace
  • březen 2019  – dodání architektonické studie
  • 10. ledna 2018 – podepsání smlouvy na architektonickou studii a projektovou dokumentaci s polským studiem KWK PROMES architekta Roberta Konieczneho
  • květen – říjen 2017 – jednací řízení o uzavření smlouvy se studiem Petr Hájek architekti
  • 31. května – 14. června 2017 – všech osm posuzovaných návrhů bylo vystaveno v bývalém hobbymarketu BAUHAUS
  • 2. května 2017 – vyhlášení výsledků soutěže, autorem vítězného návrhu se stalo studio Petr Hájek architekti
  • 21. dubna 2017 – odevzdání osmi návrhů
  • 7. března 2017 – rada města rozhodla o oslovení pěti vyzvaných a pěti dalších zájemců, kteří své návrhy odevzdají v dubnu 2017
  • K předložení soutěžních návrhů bylo vyzváno všech pět přímo oslovených tuzemských i zahraničních architektonických kanceláří. Na základě zaslaných portfolií byli vyzváni i další jednotlivci a kolektivy: Ing. Arch. Lukáš Kordík z GUTGUT z Bratislavy, architektonická kancelář PLURAL z Bratislavy, Ing. Arch. Josef Kiszka z ARKISS-ING z Havířova, RADAARCHITEKTI z Brna a Mc. Cullough Mulvin Architects z Dublinu.
  • 3. února 2017 – byla vyhlášena soutěž na rekonstrukci historické budovy bývalých jatek
  • Město oslovilo v rámci vyhlášené soutěže napřímo tyto tuzemské a zahraniční architektonické kanceláře: Akad. Arch. Petra Hájka z Prahy, dalšími vyzvanými jsou Ing. Arch. Robert Konieczny s KWK PROMES z Katowic, Arch. DI Arkan Zeytinoglu z Vídně, Arch. Irakli Eristavi ze společnosti zerozero s.r.o. z Prešova a architektonická kancelář Wenink, Holtkamp Architecten z Eindhovenu.
  • listopad 2016 – město Ostrava odkoupilo od společnosti Bauhaus bývalá městská jatka společně s dřívějším hobbymarketem za 80 milionů korun.
  • Bauhaus chce jatka vyjmout z památkové ochrany.
  • Jatka řeší ministerstvo kultury.