Obyvatelé města byli do tvorby Strategického plánu rozvoje města Ostravy na období 2024 – 2030 zapojeni mimo jiné také prostřednictvím online pocitových map (pod názvem „Ostrava mýma očima“), a to v termínu 17. 4. až 9. 6. 2023. Pocitová mapa je nástroj, který nabízí možnost aktivně zapojit občany do sběru informací a názorů na lokality, v nichž bydlí. Jedná se o prostředek participativního plánování veřejných prostor.

Obyvatelé ve čtyřech krocích značili konkrétní místa v Ostravě:

V každém z kroků bylo možné do mapy zaznačit jeden nebo více konkrétních bodů a doplnit je komentářem. Pocitové mapy vyplnilo celkem 1 655 jedinečných uživatelů, kteří v mapě zaznačili přesně 23 865 pocitů: 5 885 míst, kde se cítí dobře, 5 213 míst, které by doporučili návštěvníkům odjinud, 5 833 míst, kde by se město mělo rozvíjet a 6 934 míst, kde se necítí dobře.

Získané vstupy a data pomohou vyhodnotit, jak obyvatelé vnímají stávající stav města, a nastavit budoucí priority a cíle. Zobrazeny jsou v tomto dokumentu, který je doprovodným k samotné Analytické zprávě Strategického plánu rozvoje města Ostravy na období 2024 – 2030. Pomocí map a jejich textového popisu jsou zde zobrazeny jak samotné výsledky 4 sledovaných oblastí z roku 2023, tak i srovnání výsledků s rokem 2016 (v tomto roce byly realizovány obdobné pocitové mapy, jakožto podklad pro tvorbu Strategického plánu rozvoje města Ostravy na období 2017 – 2023). Zpracovatelé Strategického plánu tak získávají informace o tom, jak se pohled obyvatel na Ostravu během posledních sedmi let proměnil.

Místa, kde se lidé v Ostravě cítí dobře

Stav v roce 2023

Největší koncentrace zaznačených bodů, kde se lidé v Ostravě cítí dobře, je v samotném centru města směrem k oblasti kolem řeky Ostravice, která centrem protéká – konkrétně se jedná o prakticky celé Komenského sady a také v posledních letech velmi oblíbené Havlíčkovo nábřeží a místní Malá Kodaň s konkrétními body (s velkým počtem přidaných komentářů), jako jsou kaskádová posezení u mostu Miloše Sýkory na slezskoostravské straně řeky a dále velmi oblíbené posezení před klubem Dock nebo Loděnicí.

Pozitivně je obyvateli i návštěvníky Ostravy hodnocena také Dolní oblast Vítkovice a ZOO a také obecně místa s výskytem zeleně, jako je halda Ema, Bělský les, Landek, Porubský les s Myslivnou a blízkostí koupaliště Vřesina nebo oblast Pustkoveckého údolí s komunitním centrem Všichni spolu. Posledním výrazným bodem v pocitové mapě je prakticky celá Hlavní třída v Porubě.

Srovnání 2016 a 2023

Z porovnání let 2016 a 2023 je na první pohled zřejmé, že se lidé v roce 2023 cítí výrazně lépe v Porubě, než tomu bylo v roce 2016. Na zcela konkrétních územích narostla oproti roku 2016 spokojenost, respektive dobrý pocit z míst, v centru města na Havlíčkově nábřeží (spojitost s oživením tohoto místa, revitalizací nábřeží a pořádáním akcí pro veřejnost – konkrétně se jedná o lokality před klubem Dock a na slezské straně kolem kaskádového posezení nad řekou), v Komenského sadech, ale například i na Černé louce, konkrétně v lokalitě nového City campusu Ostravské univerzity. Naopak se spokojenost dle výsledku pocitové mapy zhoršila s Masarykovým náměstím, ale třeba i s Bazaly.

Místa, která jsou doporučována návštěvníkům

Stav v roce 2023

Návštěvníkům nejčastěji doporučovaná místa se prakticky shodují s místy největších atraktivit města. Dolní oblast Vítkovice, ZOO, halda Ema, Landek Park, porubská Hlavní třída a samotné centrum města, opět v návaznosti na Komenského sady, Havlíčkovo nábřeží a Slezskoostravský hrad.

Mezi doporučovanými místy se opět objevuje i Bělský a Porubský les, ale již to není v takovém měřítku, jako u pocitové mapy s body „kde se cítím dobře“. Jedná se tedy o místa spíše lokálního charakteru. Co se malých, ale zmiňovaných území týká, tak je to například Jubilejní kolonie v Ostravě-Jihu, nově zrekonstruovaný Oblouk v Porubě, Divadlo Mír a nebo národní přírodní rezervace Polanská niva.

Srovnání 2016 a 2023

Porovnání doporučovaných míst v roce 2016 a 2023 je nepatrně zkresleno přesností zakreslení daných bodů do mapy. Na první pohled je zřejmé, že žádné z míst nebylo v roce 2016 doporučováno návštěvníkům výrazně více, než aktuálně v roce 2023. Snad jen koupaliště na Vřesině výrazně pokleslo a také ulice Stodolní již není tak doporučována, jako tomu bylo v minulosti. U ostatních míst se jednalo spíše o přesnější zaznačení nebo o posun v rámci lokality – např. DOV, ZOO, halda Ema, Landek Park.

Z konkrétních lokalit, které jsou aktuálně návštěvníkům doporučovány častěji, než tomu bylo v roce 2016, můžeme zmínit Jatka, tedy rekonstruovanou budovu bývalých jatek, ze které je nyní galerie moderního umění, dále opět Havlíčkovo nábřeží nebo nový City campus Ostravské univerzity, Alšovo náměstí v Porubě na Hlavní třídě a místo vyhlídky na Ostravu nad Bazaly na Slezské Ostravě.

Místa, kde se lidé v Ostravě necítí dobře

Stav v roce 2023

Červenou barvou jsou v mapě označena místa, kde se v Ostravě lidé necítí dobře, a to ať už z důvodu bezpečnosti nebo estetického stavu daných, většinou neupravených, míst. Nejvíce takových míst se dle obyvatel koncentruje v Přívoze, konkrétně přímo v blízkosti Hlavního nádraží, přičemž se koncentrace bodů posunuje i směrem k užšímu centru města. Obdobná situace je kolem dalšího z míst, které je branou do města – náměstí Republiky, respektive Frýdlantské mosty. Velké množství bodů je zaznačeno také ve Vítkovicích (zejména je to Mírové náměstí a okolí ulic Obránců míru, Tavičská a Zengrova) a v Mariánských horách (prakticky podél celé ulice 28. října procházející touto částí města a s největší koncentrací bodů na mariánském náměstí a ulicích v jeho okolí). V Porubě je negativně hodnocena a lidé se necítí dobře na ulici Dělnická. V Ostravě-Jihu je to sídliště Dubina, okolí náměstí Ostrava-Jih a zdejšího hotelového domu Hlubina a následně také ve dvou lokalitách ve Výškovicích (okolí ubytovny u kostelu Svatého Ducha a okolí náměstí SNP). Červené body jsou ve velké míře umístěny také do lokality Hrušova a kolem ulice Muglinovské.

Srovnání 2016 a 2023

V tématu „kde se necítím dobře“ došlo od roku 2016 k nejvýraznějšímu, pozitivnímu posunu u dvou zcela konkrétních míst – Městský stadion ve Vítkovicích a Nová Karolina. Tato místa byla v roce 2023 do mapy zaznačena jen v minimu případů. Naopak míst, kde je v roce 2023 nárůst v počtu umístěných bodů, je daleko více. Lidé se totiž výrazně více necítí dobře na Frýdlantských mostech, v Přívoze (konkrétně kolem náměstí Svatopluka Čecha a sadu Boženy němcové), dále na Mírovém náměstí ve Vítkovicích a také kolem ubytovny ve Výškovicích.

Místa, která by se měla dále rozvíjet

Stav v roce 2023

Uživatelé pocitové mapy zaznačili celkem 5 833 bodů, kde by se mělo město dále rozvíjet. Velké množství z nich se soustředí do lokalit, se kterými již Ostrava koncepčně pracuje a plánuje zde například velké revitalizace či umístění konkrétních projektů. Příkladem je území kolem Domu kultury města Ostravy, kde je naplánována jak revitalizace přilehlého sadu Dr. Milady Horákové, tak i vybudování nového koncertního sálu. Obdobně je na tom lokalita v oblasti Hlavního nádraží, případně kolem náměstí Republiky a propojení centra města s DOV. Místa pro rozvoj jsou identifikována také v prakticky celé délce ulice 28. října (od Poruby až do centra města, včetně například okolí Svinova a Nové Vsi). Kromě výše uvedených míst cítí obyvatelé potřebu dále rozvíjet samotné historické centrum města (Masarykovo náměstí, Černá louka), ale třeba také haldu Ema nebo haldu v Hrabůvce. Rozvíjet by se dle bodů v pocitové mapě měl také Bělský les, Pustkovecké údolí, oblast kolem ulice Dělnická v Porubě a nebo i lokalita Francouzská.

Srovnání 2016 a 2023

Pokud porovnáme výsledky pocitových map z roku 2016 a 2023 v oblasti míst, která by se měla v Ostravě rozvíjet, tak zjistíme, že vnímají a reflektují aktuálně připravované nebo již dříve realizované projekty města i jeho partnerů. Na srovnávací mapě níže je vidět, že výrazně poklesl počet bodů v lokalitě Bazaly, kde již od roku 2016 došlo k posunu a místo se změnilo v tréninkovou akademii FC Baník Ostrava. Další podstatný pokles počtu zaznamenaných bodů byl v okolí Trojhalí a za ním dále směr DOV, na místě v současné době rekonstruované Ostravice-Textilie a taky na Masarykově náměstí a jeho okolí. Toto dokazuje, že lidé vnímají snahu o rozvoj těchto míst.

Naopak velký nárůst počtu bodů v pocitové mapě mezi roky 2016 a 2023 nastal u Frýdlantských mostů, jejichž stav je aktuálně bohužel hodnocen ještě negativněji, než v roce 2016 a lidé volají po rozvoji této lokality. Stejně tak je to území Domu kultury města Ostravy a přilehlého sadu. I tato lokalita se však v nejbližší době bude výrazným způsobem měnit. A lidé si také daleko více, než v roce 2016, přejí rozvoj lokality kolem náměstí Svatopluka Čecha v Přívoze.

Metodika tvorby pocitových map

Vizualizaci sesbíraných dat z průzkumu pomocí pocitových map je možné rozdělit do třech základních fází – GIS (geografické informační systémy) zpracování, prostorová vizualizace a prezentace dat. V první fázi bylo potřeba zpracovat vstupní bodová prostorová data – body zaznamenané respondenty v rámci online pocitové mapy. Každý bod reprezentoval jeden tematicky zaměřený záznam – odpověď respondenta výzkumu. Získané datové sady se záznamy obohacené o stejně připravená data z roku 2016 vstupovaly k procesu prostorové vizualizace.

Pro vizualizaci intenzity výskytu odpovědí, byla zvolena metoda tzv. heatmap, neboli intenzivní mapy. Jedná se o vizualizační metodu vycházející z prostorového rozložení bodových záznamů, přičemž jejich bodový charakter je nahrazen polygonem, který pomocí intenzity barvy vyjadřuje prostorově největší koncentraci vstupních bodů. Oblast s nejsytější barvou vyjadřuje nejpočetnější místa výskytu odpovědí a oblasti s nízkou intenzitou barvy naopak respondenty málo zmiňované lokality. Srovnávací mapy využívali metody hexagonů, které dokáží agregovat vstupní hodnoty z obou let do geometricky stejných oblastí, které jsou tak navzájem lépe porovnatelné, nežli je tomu u těch geografických. Stanoveny byly dva druhy hexagonů – větší o velikosti 750 m, vyjadřující nárůst nebo pokles počtu odpovědí v jednotlivých rocích menší než 0,5 %; a menších hexagonů o velikosti 250 m, které vyjadřovali nárůst nebo pokles v počtu odpovědí větší než 0,5 %. Dvojí velikost hexagonů umožnila konkrétnější vizualizací lokalit v zájmovém území u markantnější pozitivní či negativní změny v odpovědích respondentů v daných letech. Pro všechny srovnávací mapy byla zvolená stejná barevná stupnice, aby mohli být navzájem porovnatelné.