Publikováno 9.4.2022

BLOG: Modrozelená infrastruktura ve městě

Jediným zdrojem vody na našem území jsou srážky. Pokud je co nejrychleji odvádíme dešťovou kanalizací, dochází ke zrychlení hydrologického cyklu, vysoušení území a nedostatku v podzemních vodách. „Městský tepelný ostrov“ je důsledkem překrytí původních ploch vegetace nepropustnými zpevněnými povrchy. Silnice, parkoviště, chodníky, ale také auta nebo zdi domů sálají teplo a ohřívají okolní vzduch. V takovém prostředí se nežije příjemně nikomu, situace v létě však může být až nebezpečná pro seniory a dlouhodobě nemocné. Zatímco v územích s přirozeným zemským povrchem je vsáknuto do země až 50 % objemu dešťových srážek, u měst je to pouze 15 %. Řešením pro města může být dnes hojně diskutovaná modrozelená infrastruktura.

Co se skrývá pod pojmem

Modrozelená infrastruktura v zastavěném území je provázaný systémem „zelených“ a „modrých“ prvků, které přispívají k hospodaření s dešťovými vodami. Pokud napodobíme princip přirozeného vodního cyklu, můžeme se vyrovnávat s negativy spojenými se změnou klimatu. Základem je založení městské vegetace v kombinaci s hydrologickými prvky městského systému odvodnění. V Evropě je pojem používán od roku 2010, kdy Evropská komise použila termín „Green Infrastructure“ jak pro větší, krajinářské měřítko, tedy síť přírodních a polopřírodních oblastí, zahrnuje však také drobné „zelené prvky“ (jako třeba živý plot nebo zelenou střechu) a městské prostředí. Mezi benefity modrozelené infrastruktury patří vsakování dešťové vody, zadržení vody (v půdě, na povrchu rostlin i v rostlinách), ochlazování okolí, zastínění či výpar vody (vytváří příjemné mikroklima, zeleň má funkci přirozené klimatizace), redukce hluku, snižování rychlosti proudění vzduchu (větrolam), stabilizace půdy (protierozní funkce), vázání oxidu uhličitého z ovzduší a zachytávání prachu (čímž je snižováno znečištění vzduchu).

Zeleň, která vodu pohlcuje, je mnohem vitálnější a odolává stresu, jako je horko, sucho, znečištění a vytváří nové útočiště pro život živočichů ve městě (čímž se zvyšuje biodiverzita). V neposlední řadě přináší i ekonomické benefity – vitální zeleň nepotřebuje průběžnou výměnu uhynulých druhů rostlin, řešení mohou být navíc levnější než konvenční stokové sítě, také přispívá k ochraně majetku proti povodním.

Zelená střecha – Velký svět techniky – Dolní Vítkovice

Typy opatření

Různé typy opatření v rámci modrozelené infrastruktury mají různý přínos. Také je rozdíl, zda umisťujeme prvek do centra města, na sídliště, do průmyslového areálu, nebo do venkovských oblastí. Každý si umí představit příjemný trávník, kvetoucí louku, stín stromu v ulici nebo výsadby keřů, existuje však mnoho dalších způsobů, jak zadržet vodu ve městě. Do modrozelené infrastruktury patří veškeré záhony. Do popředí se dostávají především extenzivní trvalkové záhony s vyšším stupněm autoregulace, které jsou nenáročné na údržbu a dobře snášejí sucho. Nové, inovativně pojaté novostavby, ale i starší budovy mohou mít zelenou střechu. Ve městech, kde povrchy střech tvoří většinu celkového půdorysu, jsou alternativou k zatravněným plochám. Trendem dnešních měst je zeleň na fasádách domů. Ať už se jedná o popínavé rostliny na konstrukci u stěny domu, nebo samopnoucí rostliny, které se samy přichytávají na povrch fasády, nebo systémy výsadby rostlin do „vertikálních zahrad“, kdy stěnu domu tvoří nádoby se substrátem, nebo jsou rostliny umístěné v kapsách ze speciálních textilií. Jsou výbornou formou zeleně tam, kde se zdá, že pro žádnou zeleň není místo.

Ani pochozí plochy nebo parkoviště nemusí být vždy synonymem asfaltu nebo betonové dlažby. Krokem směrem k lepšímu zasakování vody mohou být pro vodu propustné povrchy jako štěrk, mlat, mechanicky zpevněné kamenivo či kamenná drť, ale také dlažba se širokými spárami nebo vsakovací dlažba, vegetační tvárnice a plastové zatravňovací rošty, a dokonce propustný asfalt, beton či recyklovaná guma. Také pojízdný trávník pěstovaný ve štěrkové vrstvě je odolnější a zároveň propustnou variantou parkového trávníku. Přínosem v rámci každodenního života lidí ve městě jsou „zelené“ tramvajové pásy. Tramvajová trať může být ozeleněna buďto klasickým trávníkem, potom je však náročnější na údržbu, nebo formou tzv. extenzivního společenstva – tedy suchomilnými rostlinami v podobě sukulentů nebo odolných lučních směsí.

Mezi další prvky patří vsakovací průlehy nebo retenční rýhy, umožňující krátkodobé zadržení vody pomocí vytvořeného zahloubení. Větší kapacitu mají vsakovací nádrže, uplatňují se také suché retenční nádrže, ty čekají na příliv dešťové vody jako terénní prohlubně, v moderních parcích mohou tvořit zajímavý terén. Oblíbenými jsou vodní prvky ve městě. Tato opatření mohou příjemně proměňovat veřejný prostor i v místech, kde je již vydlážděno a není dodatečný prostor na zeleň – náměstí, sídlištní prostory, dětská hřiště, městské zahrady a parky, dětská a sportovní hřiště. Může se jednat o kašny, pítka, pumpy, vodní trysky v dlažbě, mlhoviště nebo brouzdaliště. Zlepšují mikroklima a přinášejí do města život. Nesmíme zapomenout na všechny vodní prvky, jak je známe – mokřady, jezera a řeky.

Příklady dobré praxe v Ostravě

Také v Ostravě můžeme nalézt zajímavé příklady, které nám ukazují, jakým směrem je možné plánování města v budoucnu směřovat. Úspěšnými jsou výsadby smíšených trvalkových záhonů napříč městem. Komunitní centrum Všichni spolu v Ostravě-Porubě zadržuje na své částečně zelené střeše vodu a ulevuje přetížené kanalizaci při přívalových deštích, v létě chrání před přehříváním, v zimě naopak slouží jako izolace proti chladu. Venkovní sportoviště a hřiště jsou postavena z propustných povrchů. Zahrada u Velkého světa techniky v Dolních Vítkovicích nabízí na střeše místo s příjemným mikroklimatem a úspěšně tlumí vlny horka z okolních zpevněných ploch i odražené sluneční záření z předsazené zrcadlové stěny, nadbytečná voda se ukládá v retenční nádrži a slouží pro zálivku. Svinovský park, lokalita mezi ulicemi Stanislavského a Bíloveckou, mimo nových výsadeb zeleně a nového mobiliáře zahrnuje i tůň, asfaltový chodník byl nahrazen propustným materiálem z mlatu. Tramvajové pásy v Ostravě byly na několika místech během modernizace přeměněny na „zelené“.

Extenzivní trvalkový záhon – Sokolská třída

Svinovský park – tůň

Z množství dobrých příkladů lze uvést projekt parku za poliklinikou Hrabůvka, kde vznikne jezírko jímající dešťové srážky ze střech okolních budov. Průleh (mrtvé rameno) s jímáním dešťových srážek je plánován v rámci revitalizace Tylova sadu, kde budou samozřejmostí také propustné povrchy pěších komunikací. V rámci revitalizace Lesoparku Benátky a Hulvácky kopec dojde k obnově kaskády 3 rybníků. Nová Farská zahrada v centru města využívá mlatových vodopropustnými povrchů, její přínos je i ve výsadbě stromů do centra města.

Marie Tvrdá

Odbor strategického rozvoje

Krajinářská architektka a specialistka strategického plánování. Středem jejího zájmu je architektura, krajina a tvorba města. Je zaujatou pozorovatelkou mezinárodních dobrých příkladů a v Ostravě se věnuje projektům, které zkvalitňují veřejný prostor a zaměřují se na lepší životní prostředí ve městě z hlediska zeleně nebo čistoty ovzduší.