Igor Ivan: Vždycky mě to překvapí a příjemně naplní, jak se tady lidé dokážou domluvit
Na VŠB – Technické univerzitě Ostrava je Igor Ivan prorektorem zodpovědným za strategii a spolupráci. Nemohl tedy chybět mezi lidmi, s nimiž jsme dělali hloubkové rozhovory při tvorbě nového strategického plánu. Navíc, jak sám říká, Ostrava a VŠB-TUO procházejí podobným osudem, což ukazuje jistou vzájemnou podmíněnost, která se ukazuje i v nastavení podobných cílů.
Jak vnímáte rozvoj města a univerzity v posledních letech? Daří se na obou úrovních?
Máme společné cíle, kterými je nejen zastavení odlivu obyvatel, ale i lákání talentů – v našem případě studentů i výzkumníků. Je dobré si to uvědomit a taky si průběžně říkat, co můžeme udělat jeden pro druhého, jak úzká může symbióza města a univerzity být. Zejména v posledních letech spolupráce funguje velmi dobře a já se těším na ještě užší provazby. Nedokážu si představit, že by se jinde daly věci řešit tak dobře, jako tady. Prostě se sejdeme a vyřešíme, co je potřeba. Někdy samozřejmě cítíme, že jsme dále od magistrátu geograficky, ale chuť spolupracovat je cítit i vidět na konkrétních aktivitách a projektech.
Co vás potěšilo, když se zamyslíte nad tím, co se v Ostravě povedlo změnit k lepšímu?
Otázka by klidně mohla znít tak, jestli se vůbec mohlo dosáhnout větších úspěchů, než se dosáhlo? Ostrava má za sebou opravdu produktivní období. Změnil se vzhled veřejných prostor, mnoho míst je přístupnějších, máme tady spousty hřišť, zelených ploch, zázemí pro volný čas. Podařily se rekonstrukce mnoha budov, i těch, u kterých se to dlouhodobě nedařilo. Zlepšili se podmínky životního prostředí. Pozitivně vnímám proměnu centra města. Máme neuvěřitelně moderní veřejnou dopravu. Asi bych mohl pokračovat dlouho. Stejně tak důležité je, abychom na té vlně pokračovali, že jsou přichystány další velké projekty a investice, které mají region dál posunout. V našem případě jsou nositelem té změny hlavně projekt REFRESH v rámci naší strategie SMARAGD (www.smaragdova.cz).
Nikdy není vše ideální, proto je na místě i otázka, co se za posledních pár let nepodařilo?
Ten první dojem z Ostravy, když tady přicestujete odjinud, není nejlepší. Třeba nádraží Svinov je sice vkusně upravené, ale okolí nádraží stále investice vyžaduje. Druhá vstupní brána, Hlavní nádraží, i přes investice stále potřebuje zásadní změny (a ty se chystají). Lépe mohlo být i v našem bezprostředním okolí v Porubě, třeba Technologický park by mohl rychleji růst o další zázemí pro technologické firmy. Je zde obrovská poptávka ze strany firem, sídlit v blízkosti technické univerzity a zároveň být obklopeni dalšími firmami. Další problémy už jsme vlastně nakousli, tedy přetrvávající odliv lidí, i když se třeba přibrzdil. Nejde taky přehlédnout nebo nevnímat, jak je Ostrava geograficky rozdílná. Když to hodně zjednoduším, centru vládne politika a kultura, Poruba je o bydlení a technologických inovacích, Jih zejména o bydlení a práci.
Co udělat pro to, aby byla Ostrava více a lépe vnímána jako univerzitní město?
Sama přítomnost univerzit městu ten přívlastek „univerzitní“ nevytvoří, alespoň ne v tom smyslu, jak otázku pokládáte. Je to asi o souběhu více faktorů. Jeden jsme zmínili, to je ta nekompaktnost města jako celku. Druhým je určitě i průmyslový nebo postprůmyslový charakter, což ale není závadou. Dalším je image města, což s tím souvisí. Máme s městem společnou snahu o změnu vnímání – uvnitř i z vnějšku. Svou roli hraje i geografie, protože Ostrava je prostě na periferii Česka, a studenti to k nám můžou mít daleko, nehledě na konkurenci univerzit „po cestě“. Pak to samozřejmě souvisí i s prestiží místních univerzit, a i tam si myslím, že třeba z pohledu vědy, už nejsme vnímaní jen jako regionální univerzita. Jsme centrem výzkum v oblasti energetiky, rozvíjí se výzkum v oblasti nových materiálů a samozřejmě jsme IT centrum v čele se superpočítačovým centrem. Musíme ale samozřejmě kontinuálně pracovat na své jedinečnosti a získávat si respekt. V neposlední řadě je to taky o podpoře samotných studentů. Vybudovali jsme jedinečný kampus, podporujeme studenty v jejich nápadech. Máme co nabídnout, mimo jiné skvělou uplatnitelnost po studiích (vlastně už během nich). Okolo je mnoho technologických firem s poptávkou po šikovných lidech. Takže ta studentská síla, která je cítit v ulicích a v atmosféře města, tu tady zatím sice nemáme, ale jdeme tomu rychle naproti. Je paradoxem, že pro zahraničních studenty, kterých jsou na VŠB-TUO každoročně stovky, neplatí to zatížení o špatné image Ostravy. Pro ně jsme menší průmyslové město ve středu Evropy, kde mohou studovat techniku. Tedy patrně by bylo jiné hodnocení místního člověka, člověka z Čech a člověka ze zahraničí.
V čem vám osobně Ostrava vyhovuje nebo přirostla k srdci?
Osobně mám rád ten typický ostravský charakter, vlastně i průmyslová města obecně. Představují výzvy a ty tady v Ostravě nechybí. Prostředí města mi navíc vyhovuje, nejsem domkařský typ. A jak už jsem říkal, je to i o lidech. Sedí mi a vždycky mě to znovu příjemně překvapí a naplní, jak se tady lidé dokážou domluvit. Ostrava je v určitém aspektu skvělá, že lidi, kteří pracují a zajímají se o nějakou oblast, se všichni znají a věci se tu díky tomu mohou dít rychleji, efektivněji.
Při přípravě nového strategického plánu rozvoje města se každého ptáme, do jakých tří slov by vtěsnal svou představu o budoucí Ostravě. Jaká by to byla za Vás a proč?
Ostravu bych chtěl mladou, zelenou a chytrou. Tím slovem chytrá myslím chytrost obyvatel i vlastního města. My se někdy dostáváme do takových schizofrenních situací, kdy nechceme auta v centru a stavíme tam parkovací domy, a to skutečně naše MHD je špičková. A je to sice napříč trendům, ale kdyby Ostrava omládla, byla by svěžejší. Měli bychom, a cítím tady i naši silnou roli jako univerzity, předejít tomu, abychom nebyli městem, kde nechtějí mladí a perspektivní lidé zůstávat. Už nejsme báňské město, jsme výjimeční a jedineční i v mnoha jiných ohledech. Ale ta pracovitost z dob, kdy byla Ostrava průmyslovým srdcem republiky díky těžkému průmyslu, tak ta nám zůstala. Jen se prostě maká v jiných oborech.
Rozhovor vznikl redakční úpravou strukturovaného rozhovoru, který slouží jako podklad pro analytickou část strategického plánu města Ostravy pod značkou fajnOVA.
Autor: Daniel Konczyna
Redakční úpravy: Michal Sobek
