BLOG: Zlepšujeme prostor pro rozvoj podnikání
Cesta od města horníků a železáren k centru podnikání není v případě Ostravy ještě zdaleka u konce, ale už teď je patrné, že se město vydalo správným směrem. Zvyšuje se počet podnikatelů i živnostníků, vznikají zajímavé startupy s mezinárodním dosahem a zahraniční firmy oceňují přítomnost kvalitních vysokých škol a budují zde již nejen továrny, ale také své výzkumné laboratoře. Pojďme si shrnout a představit další z našich strategických cílů – Zlepšit prostor pro rozvoj podnikání.
Město v rozkvětu aneb jak to všechno začalo
Historie Ostravy je neodmyslitelně spjata s průmyslem. Pozdější ocelové srdce republiky se probudilo k životu v 19. století. Z několika původně zemědělských obcí se v relativně krátké době stalo jedno z nevýznamnějších průmyslových center tehdejší rakousko-uherské monarchie, které lákalo za prací tisíce nových obyvatel ročně. Multikulturní a multinárodnostní Ostrava získala prostřednictvím uhlí a oceláren svůj typický charakter.
Recese těžkého průmyslu – počátek konce
To, co stálo za rozvojem města, tedy ocelárny a těžký průmysl, však nakonec způsobilo její postupný úpadek. Ostrava doplatila na to, že jejímu hospodářství dominovalo z velké části právě jedno jediné ekonomické odvětví. Recese těžkých průmyslových aktivit v posledních třiceti letech totiž následně způsobila obrácení trendu. Zvýšená nezaměstnanost v kraji, kterou ještě umocnila pozdější ekonomická krize, byla jednou z příčin, proč začali lidé Ostravu opouštět. Ocelové srdce se muselo vzpamatovat z těžkého infarktu.
Image města, už tak pošramocená z minulých let, kdy se hovořilo o „černé Ostravě“, se tak ještě zhoršovala. Kdo by přeci šel bydlet či pracovat do města, odkud všichni utíkají? Bylo tedy evidentní, že zlepšení situace na trhu práce, který byl dosud velmi jednostranně zaměřený, musí být jedna z priorit v budoucím rozvoji města, i celého regionu.
Začínáme znovu – průmyslové zóny
První kroky se soustředily na budování průmyslových zón a parků, do kterých postupně přicházeli investoři ze zahraničí i Česka. Dnes tyto průmyslové zóny dávají práci téměř 15 tisícům lidí. Pozitivním aspektem posledních let je skutečnost, že do těchto průmyslových zón již nemíří pouze firmy hledající levnou pracovní sílu, ale také společnosti, které zde umisťují své výzkumné laboratoře a nabízejí tak místa s „přidanou hodnotou“. V průmyslové zóně v Hrabové (CTPark) tak například přední světová společnost v oblasti pohonu pro udržitelnou mobilitu Vitesco vyvíjí technologie, které jsou využívány všemi velkými automobilkami. Svou laboratoř zde má i leader v oblasti automotive osvětlení společnost Hella, nově také indický Lomax.
Nezapomeňme na podnikatele!
Kdo mohl také rozvoj města pomoci nastartovat, byli podnikatelé, jenomže těch bylo koncem minulého tisíciletí v Ostravě pochopitelně méně než jinde v republice. Pro představu, v roce 2014, tedy v roce, kdy byly naplno znatelné důsledky hospodářské krize, připadalo v Ostravě na 1 tisíc obyvatel 122 ekonomických subjektů, zatímco v celém Česku to bylo průměrně o 10 % více. Rozdíl v podílu počtu živnostníků byl dokonce ještě propastnější: V Ostravě připadalo na 1 tisíc obyvatel pouhých 70,7 živnostníků, o 19 % méně, než jaký byl republikový průměr. Klíčová se tedy pro město stala otázka, jak tento negativní trend změnit.
Jak negativní trend zlomit?
Z předchozích řádků je zřejmé, že rozvoj podnikání je dnes jednou z klíčových rozvojových aktivit pro zkvalitňování života obyvatel a vůbec pro celkové rozvoj Ostravy. Díky tomu může vzniknout širší nabídka atraktivních pracovních míst. Základem je vytvořit funkční systém k rozvoji malého a středního podnikání. Systém, který spojí prvky podpory začínajících podnikatelů, úspěšných místních firem i firem s potenciálem růstu a expanze na mezinárodní trhy. Ve městě by měly sídlit firmy s ambicí uspět na světových trzích, ale zároveň s velkou sounáležitostí s Ostravou, kterou prodávají i se svými produkty a službami všude po světě.
Institucí, která se stala hlavním nástrojem na podporu růstu a inovací ve firmách, je v současné době Moravskoslezské inovační centrum (dále MSIC). Centrum vzniklo z někdejšího Vědeckotechnologického parku v roce 2017. Zřizovatelem se stal kraj společně s městem a moravskoslezskými veřejnými univerzitami. V rozvoji podnikavosti obyvatel ve městě i regionu hraje tato organizace bezesporu klíčovou roli.
Mezi hlavní činnosti MSIC patří zavádění a řízení projektů na podporu podnikavosti, zavádění nových technologií nebo lákání talentovaných lidí do regionu. Dále má vytvářet zajímavé pracovní příležitosti a aktivity souvisejících s celkovou změnou image regionu nebo nabízet služby pro majitele malých a středních firem (včetně start-upů). V neposlední řadě pak rozvíjet spolupráci v oblasti rozvoje služeb sdílených experimentálních laboratoří. Od roku 2017 se MSIC podařilo realizovat přes 610 projektů, které se dotkly více než 320 klientů se sídlem nebo provozovnou v Moravskoslezském kraji. MSIC se také daří objevovat firmy s vysokým potenciálem růstu a přidanou hodnotou pro kraj. Své služby průběžně rozšiřuje a v plánu je také rozšíření jeho zázemí.
Dalším příkladem projektu, který má pozitivní vliv na rozvoj podnikání v Ostravě je řemeslný inkubátor známý jako Fajna dilna. Kromě toho, že nabízí pro širokou veřejnost možnosti pro rozvoj technických dovedností, řemeslných zručností, realizaci řemeslných nápadů i větších projektů, poskytuje Fajna dilna klientům, kteří mají s řemeslem více zkušeností nebo je pro ně řemeslo obživou, možnost realizace vlastních projektů společně s odborným poradenstvím, a to např. i v oblasti business a výrobních plánů nebo marketingu.
Tyto projekty jsou jen dva příklady z mnoha. Jen jmenovitě mezi další patří například zřízení rozvojového fondu na podporu výstavbu podnikatelských nemovitostí pro malé a střední podniky, vytvoření chytré čtvrti v místě dnešní tramvajové a autobusové vozovny v Porubě, anebo aktivity ve znalostně náročných odvětvích (Rozvoj IT4Innovations, Centrum energetických a environmentálních technologií – Explorer, Centrum pro výzkum energetické a sociální změny REFRESH, Národní centrum pro energetiku aj.).
Světlá budoucnost
První výsledky intervencí v oblasti rozvoje podnikání jsou již patrné, ačkoliv ještě nebylo dosaženo všech cílů stanovených v roce 2017. Daří se dohánět průměr ČR v počtu aktivních ekonomických subjektů na 1 tisíc obyvatel (rozdíl v roce 2021 byl 6 %), o více než 2 % se také snížil rozdíl podílu aktivních živností.
I pokud se v Ostravě rozhlédnete, zjistíte, že za posledních několik let zde vzniklo spoustu nových firem nejrůznějších zaměření, ale také třeba i kaváren, nevšedních restaurací apod. Strategická poloha a vysoký rozvojový potenciál začíná být lákadlem pro řadu velkých tuzemských i zahraničních investorů, ale i malých a středních podnikatelů. To vše je zkrátka známkou toho, že se blýská na lepší časy a v Ostravě bude brzy živo i po stránce podnikatelských aktivit.
Zdroj fotografie: Fajna dílna
