BLOG: Jak přizpůsobit město klimatické změně
Klimatická změna se projevuje čím dál častějšími jevy počasí jako je zvyšování teplot, a to až do extrémů, dlouhodobé sucho, vydatné srážky a přívalové povodně nebo extrémní vítr. V tomto roce jsme byli také v ČR svědky rozsáhlého požáru lesní vegetace. Dotýká se různých oblastí – lesního hospodářství a zemědělství, vodního režimu v krajině a vodního hospodářství, biologické rozmanitosti, ale také zdraví obyvatel a urbanizované krajiny, dopravy, průmyslu a energetiky. Setkáváme se s ní v každém aspektu našeho života, a také ve městech ji v posledních letech zažíváme velice citelně. Nedělat nic dnes již není možné, protože dochází k devastování krajiny, narušování zdraví obyvatel a snižování ekonomického výkonu jednotlivých výrobních sektorů.
Jaké však máme možnosti postavit se dopadům změny klimatu? Mezi odbornou veřejností se dnes již běžně hovoří o mitigačních a adaptačních opatřeních. Mitigací je myšleno zmírnění či zpomalení změny klimatu, a to způsoby redukce vypouštění skleníkových plynů, úsporou energií nebo výrobou tzv. zelené energie. Mitigační opatření každý zná, ať už jde o výměnu starého kotle za nový, zateplení budovy, využívání automobilu na elektrický pohon nebo zakoupení úsporných zářivek do domácnosti, ale také zvýšení plochy lesů, které CO2 (oxid uhličitý, skleníkový plyn) vážou. Na úrovni města se dále jedná o větší projekty v oblasti umístění fotovoltaických panelů na střechy budov, snížení tzv. uhlíkové stopy v průmyslu nebo dobré hospodaření rámci správy budov. Všemi těmito opatřeními se statutární město Ostrava zabývá ve svém Akčním plánu udržitelné energetiky a klimatu, kde se v roce 2020 zavázalo ke snížení emisí uhlíku do roku 2030 o 55 % oproti roku 2000.
Protože však nedokážeme plně snížit zatěžování planety skleníkovými plyny, je nutné se k dopadům klimatické změny prostředí tzv. adaptovat, tedy vyrovnávat se s dopady měnícího se klimatu. Za adaptační opatření považujeme úpravu prostředí, která vede ke snižování jeho zranitelnosti vůči dopadům klimatické změny. Adaptačními opatřeními zvyšujeme pružnost prostředí a jeho schopnost být připraven, reagovat a obnovit se. Vědci se zabývají šlechtěním nových suchovzdorných odrůd plodin, obce realizují protierozní opatření v krajině, krajinářští architekti a vodohospodáři zkoumají možnosti zadržení vody ve městech, tzv. modrozelenou infrastrukturu. Na národní úrovni se adaptací zabývá ministerstvo životního prostředí, které koordinovalo vznik Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, vládou schválenou v říjnu 2015, s aktualizací v září 2021. Dokument je implementován skrze Národní akční plán adaptace na změnu klimatu.
Město je z pohledu změnu klimatu zranitelné. Celková změna v úhrnech srážek, co do množství, jejich rozložení v čase a prostoru a zvyšování teplot se promítají do každodenního života jeho obyvatel. Ačkoli nás v zimě může těšit ulice bez závějí sněhu, nesnesitelné vlny horka v letních měsících, ve městě znásobené zástavbou a zpevněnými povrchy, pro nás činí město nepříjemné k životu.
Sedmý cíl strategického plánu rozvoje města Ostravy s názvem „Přiblížit město přírodě“ prezentuje snahu města zkultivovat městské parky a zelené plochy pro volný čas, sport a rekreaci, využívat vodní prvky a prvky podporující biologickou rozmanitost, připravit město na dopady klimatické změny, zvýšit energetickou účinnost života ve městě nebo omezit zdroje znečištění ovzduší apod. Jedním ze strategických projektů tohoto cíle je tvorba Adaptační strategie statutárního města Ostravy na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu. Ta vznikla v roce 2017 a snaží se postihnout všechny oblasti života ve městě, ve svém Akčním plánu z roku 2018 jako dostatek vody, zlepšování stavu veřejné zeleně, zlepšování stavu krajiny, ochrana klimatu a péče o citlivé skupiny obyvatel.
Ostrava je na cestě k úspěšné adaptaci v dílčích projektech i větších záměrech. Nahrazení nepropustných povrchů plochami zeleně (trávníkem, záhony trvalek, loukami, stromy a keři) se zabývá projekt REPLACE. K výměně povrchů dojde na ploše o rozloze téměř 22 000 m² a bude se týkat nejen betonových ploch, ale také částí městského mobiliáře, jako jsou např. pískoviště, klepače na koberce, sušáky na prádlo, lavičky nebo zídky. Projekt CLAIRO má za cíl systematické snižování znečištění ovzduší výsadbou vhodné zeleně s prokázanou schopností pohlcovat nečistoty z různých zdrojů. V městském obvodu Radvanice a Bartovice bylo v rámci projektu vysázelo 442 nových stromů, 1 867 keřů a 14 700 m² trávníku.
Komunitní centrum Všichni spolu, stavba realizována obvodem Ostrava-Poruba je vzorovým příkladem budovy adaptované na klimatickou změnu. Střechy jsou řešeny jako zelené, brání tak přehřívání budovy, v zimě izolují proti chladu. Venkovní sportoviště a hřiště jsou vybudována z propustných povrchů, srážky ze střechy a zpevněných ploch jsou sváděny do retenční nádrže, budova ekologické tepelné čerpadlo.
V Ostravě jsou ozeleňovány tramvajové pásy, jejichž výhodou je nejen estetizace tramvajové trati, snížení hlučnosti a prašnosti provozu, ale také zasakování vody a zlepšení mikroklimatu pro cestující. Revitalizace rybníků pod Bedřiškou přinesla Ostravě nejen odpočinkový přírodní areál, prostředí zpříjemnilo 30 nově vysazených listnatých stromů a více než 100 keřů.
Úspěšná a rozsáhlá adaptace na změnu klimatu je pro Ostravu, stejně jako jiná města dlouhodobý úkol. Důležitý je každý realizovaný projekt, který do této mozaiky zapadá, a v neposlední řadě také osvěta a vzdělání obyvatel, komunikace a vyhodnocování úspěšnosti již realizovaných opatření.
