Migrační saldo obyvatel

Zdůvodnění výběru ukazatele:

Zastavení úbytku obyvatel je jedním z hlavních cílů Strategického plánu a reaguje na dlouhodobý trend související s restrukturalizací ekonomiky na Ostravsku po roce 1989 a úbytkem pracovních míst v těžebním a hutním průmyslu. Ostrava se vylidňuje, město opustily za poslední dvě dekády tisíce ekonomicky aktivních lidí. Část z nich se přestěhovala do předměstských oblastí, většina opustila město za novými pracovními příležitostmi, především do Prahy. Nižší počet obyvatel při neřízeném procesu smršťování může negativně ovlivnit podnikatelskou aktivitu, míru porodnosti, daňové příjmy, ceny nemovitostí, kvalitu městské zástavby a komunitního života a řadu dalších výkonnostních ukazatelů místní ekonomiky, včetně kvality života obyvatel.

Pohyb obyvatel (přírůstek/úbytek) v Ostravě (2002–2022)

Zdroj: ČSÚ

Původní stav:

K 31. 12. 2015 žilo v Ostravě 292 681 obyvatel. Počet obyvatel klesl o více než 5 % za posledních deset let. Jedná se o dlouhodobý trend, který trvá od roku 1989. Zvyšuje se podíl počtu obyvatel starších 65 let. V Ostravě žije krom toho téměř deset tisíc cizinců, jejich počet každoročně stoupá cca o 2 %. Úbytek obyvatel je z velké míry dán negativním saldem migrace. V roce 2015 se z Ostravy vystěhovalo 5 597 obyvatel, přistěhovalo 4 562. Negativní migrační saldo se zmenšuje, trend je ale stále negativní a v současnosti dosahuje hodnoty -3,5 na 1 000 obyvatel. Při současném trendu by to znamenalo do roku 2030 úbytek na cca 275 tisíc, při pesimistických odhadech až na 250 tisíc.

Současný stav:

K 31. 12. 2022 žilo v Ostravě 283 504 obyvatel. Počet obyvatel klesal až do roku 2022. Jednalo se o dlouhodobý trend, který trval od roku 1989. Zvyšoval se podíl počtu obyvatel starších 65 let. Zlom nastal právě v roce 2022, kdy měla Ostrava poprvé od roku 1989 kladné migrační saldo, tedy se sem více lidí přistěhovalo, než se z Ostravy vystěhovalo. Způsobeno je to zejména přílivem cizinců v souvislosti s válkou na Ukrajině. Celkově jich v Ostravě ke konci roku 2022 žilo 20 856.

V roce 2022 se z Ostravy vystěhovalo 5 401 obyvatel a přistěhovalo 10 134, migrační saldo dosahuje hodnoty 16,7 na 1 000 obyvatel. Zatímco počet vystěhovalých do roku 2019 stagnoval, počet přistěhovalých obyvatel průběžně rostl, což naznačovalo pozitivní trend snižování hodnoty negativního migračního salda v blízké budoucnosti. V roce 2022 se však výše uvedené výrazně změnilo v souvislosti s válkou na Ukrajině, ale i kdyby tato vlna přistěhovalců nepřišla, tak by se migrační saldo zlepšovalo.

Řada obyvatel se z Ostravy stěhuje do zázemí města v rámci okolních okresů. Hodnota migračního salda metropolitní oblasti Ostrava se od roku 2013 do roku 2019 trvale zvyšovala z absolutní hodnoty -2 756 obyvatel v roce 2013 na hodnotu -820 obyvatel v roce 2019, tj. 0,9 na 1 000 obyvatel. Následný výkyv výše jmenovaných ukazatelů v následujícím roce může být důsledkem demografických procesů zapříčiněných pandemií covid-19. V roce 2021 se rozdíl mezi počty vystěhovalých a přistěhovalých v metropolitní oblasti oproti roku 2020 výrazně zmenšil a v roce 2022 se i na metropolitní oblast podepsal příliv osob v souvislosti s válkou na Ukrajině – přistěhovalo se celkem 26 378 obyvatel a odstěhovalo 14 371.

Vývoj počtu přistěhovalých a vystěhovalých v Ostravě (2002–2022)

Zdroj: ČSÚ

Vývoj počtu přistěhovalých a vystěhovalých (2002–2022) v ostravské metropolitní oblasti – ORP Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek, Havířov, Hlučín, Karviná, Kravaře, Opava, Orlová, Ostrava, Třinec

Zdroj: ČSÚ

Počet obyvatel Ostravy v letech 1950–2022 a migrační přírůstek/úbytek Ostravy v letech 1971–2022

Zdroj: ČSÚ

Způsob měření:

Data Českého statistického úřadu a Statutárního města Ostravy, vlastní zpracování

Související projekty:

Díky realizaci těchto projektů se nám podaří dosáhnout stanoveného cíle: Bytové domy, Expat centrum,  Rozvojové území Karolina-DOV