Publikováno 3.6.2021

Jak se mohou modernizovat a koncepčně rozvíjet současná sídliště?

Fenomén sídlišť je téma pro mnoho velkých měst nejen u nás, ale i v zahraničí. Nejinak je tomu i v Ostravě, kde velká část obyvatel žije, nebo dosud část svého života prožila v sídlištní zástavbě. Většina těchto lokalit pochází z druhé poloviny 20. století a s vývojem společnosti roste i poptávka po jejich celkové modernizaci a proměně. Ostrava se ve spolupráci s výzkumníky Vysoké školy báňské a Centra Kvality Bydlení učí, jak sídliště koncepčně rozvíjet.

 Sídliště, pokud mají být vitální součástí města, kde se jeho obyvatelé cítí dobře, potřebují postupnou obměnu a přirozené začlenění do svého okolí. Při jejich revitalizaci však postupně přestávají stačit dílčí drobné změny, opravy panelových domů a snaha obyvatel původní zástavbu oživit pestrobarevnými nátěry. Není možné vyhovět zvyšující se poptávce po parkovacích místech a veřejná prostranství bez jakékoliv koncepce proměňovat v další a další parkovací plochy. Situaci nezlepší ani nárazová obnova zeleně, prosté opravování stárnoucích dětských hřišť nebo kultivace těchto míst pomocí unifikovaných prvků městského mobiliáře.

„Ostravská sídliště postupem času stále méně a méně naplňují očekávání a požadavky současných obyvatel na moderní a atraktivní bydlení ve městě. Je důležité zaměřit se na udržitelnou a komplexní transformaci sídlišť jako celků a naučit se řídit proměnu těchto, často nemalých, částí města na odpovídající moderní obytné prostředí,“ uvedla náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová.

Jednou z věcí, kterou se komplexní přístup k transformaci sídlišť zabývá, je například rozšiřování možností, jak využívat otevřená prostranství mezi domy. Lze zde totiž vymezit části zcela veřejné, ale také poloveřejné (v podobě dvorů či vnitrobloků) až soukromé, které je možné svěřit do správy obyvatel jednotlivých domů. Dalšími tématy je zlepšování dostupnosti pro pěší a cyklisty, obnovování zeleně, doplňování prvků modro-zelené infrastruktury a zvyšování pestrosti občanské vybavenosti i pracovních příležitostí.

Soukromé předzahrádky pro obyvatele bytů v přízemí; Gorbitz, Drážďany, Německo

Částečně zapuštěné kryté stání pro automobily i další dopravní prostředky sloužící primárně obyvatelům sídliště; Poptahof, Delft, Nizozemí

Komunikace uvnitř sídlištní zástavby je v Zóně 30, lemována je zelení v kombinaci s parkovacími stáními; Rieselfeld, Freiburg, Německo

 Dlouhodobě udržitelná transformace sídlišť

Dvou a půl letý projekt pod vedením odborníků ze stavební fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a Centra Kvality Bydlení, do nějž byla Ostrava zapojena, měl za cíl ukázat nový přístup k regeneraci ostravských sídlišť. Jeho základem byla hloubková analýza aktuální urbanistické, dopravní, technické, demografické i sociální situace.

Metodika, která z něj vzešla, byla představena v lednu 2021 zástupcům města a městských obvodů na příkladech pilotních sídlištních lokalit Jirská v centrálním obvodu, Odborářská v městském obvodu Ostrava-Jih a VII. stavebního obvodu v Porubě. Architekti a urbanisté ukázali a vysvětlili inovativní principy a postupy, které může Ostrava uplatňovat při plánování rozvoje sídlištních lokalit obecně. Zároveň představili konkrétní návrhy pro postupnou koncepční proměnu tří zmíněných lokalit.

 „Oceňujeme zapojení odborníků do plánování města, protože to je směr, o který v denní práci MAPPA usilujeme. Jsme také rádi, že jsme se částečně mohli na projektu podílet. Metodika koncepčního přístupu k sídlištním lokalitám se shoduje s uvažováním, se kterým k rozvoji Ostravy přistupujeme a principy popsané ve výstupech projektu budeme doporučovat a dále rozvíjet,“ doplnil ředitel ateliéru MAPPA Ondřej Vysloužil.

„Sídliště jsou díky svému prostorovému uspořádání, monotónní skladbou bytů i omezenou škálou funkcí velmi křehká území. Zároveň ale díky množství volných ploch i existující infrastruktuře skýtají velký potenciál pro vytvoření pestrých a živých lokalit, které odpovídají současným nárokům na bydlení ve městě. Cílem návrhů pilotních lokalit je ukázat škálu možností, jak zabránit nekoordinovanému rozvoji a potenciálu sídlišť využít,“ řekl jeden z autorů, architekt Filip Tittl.

Výstupy projektu TAČR Dlouhodobě udržitelná transformace sídlišť statutárního města Ostravy ukazují metodiku koncepčního přístupu na příkladech konkrétních sídlištních lokalit a představují návrh pro jejich dlouhodobou proměnu.

Řešení sídliště Poruba

Řešení sídliště Jih

Řešení sídliště MOaP

Zdroj fotografií: archiv Centra Kvality Bydlení