FAJNOVY PROSTOR se zapojil do tvorby manuálu pro občanské projekty

Veřejný prostor ve městech získává v posledních letech na důležitosti. Mění se nejen jeho podoba, ale i způsob jeho využívání. Jedním z hlavních znaků kvality prostředí měst a obcí je úroveň veřejného života, tedy aktivit probíhajících na veřejných prostranstvích – na ulicích, náměstích, v parcích apod. K nim přispívají i podněty a projekty iniciované přímo občany. Realizaci občanských projektů však často doprovází škála byrokratických postupů nebo i nedorozumění, které od veřejných aktivit spíše odrazují – ať už se jedná o sociálně-kulturní akce (např. sousedské slavnosti), nebo komunitní a občanské úpravy místa (např. instalaci vlastnoručně vyrobených laviček). Úřední postupy se mění a mnohdy nejsou shodné ani v rámci jednoho města. V některých případech trvá vyřízení povolení jen pár dní či týdnů, ale i u zdánlivě jednoduché věci se mohou lhůty protáhnout na několik měsíců nebo dokonce let. Ukazuje se zároveň, že i tento přirozený jev občanské společnosti – chuť aktivně využívat veřejný prostor a přispívat k jeho zlepšování – je silně závislý jak na politické vůli či nevůli, tak na celkové kvalitě přístupu dané samosprávy k rozvoji veřejného prostoru, což se následně promítá nejen do úspěšnosti fungování jednotlivých projektů, ale i do obecnějších hodnot a vztahů, které jsou pro naši společnost neustále nastavovány a vyjednávány. (zdroj: projekt Procesy pokroku, Pěstuj prostor z. s.)

PROCESY POKROKU – pracovní konference, 14. 10. 2019

Co jsou to komunitní a občanské projekty? Jak vznikají? A jak funguje spolupráce jejich organizátorů s městem? Těmito a dalšími otázkami se zabýval celodenní seminář s názvem Procesy pokroku: Jak sladit fungování úřadu a komunitní aktivity ve veřejném prostoru. V rámci něj se sešli organizátoři občanských projektů s politiky a zástupci úřadů a společně hledali cestu, jak dosáhnout snadnější i kvalitnější realizace projektů.

Cílem bylo nejen zmapovat a osvětlit stávající situaci a problémy, ale hlavně nastavit efektivní postupy na straně samospráv, a společně zlepšit koordinaci, komunikaci, udržitelnost i odbornost projektů, ale také zpropagovat přínos aktivního zapojení obyvatel do rozvoje města.

Za Ostravu se akce zúčastnily např. kulturní centrum Cooltour, spolky Za krásnou Ostravu, Zelená Hrabová a Provoz Hlubina, rodinné centrum Chaloupka, tým FajnOVA, zástupci městských obvodů, kancelář pro dočasné užívání Refill a nově vznikající ateliér prostorového plánování a architektury MAPPA!!!

Po praktickém workshopu, který proběhl v centru Cooltour, následovala prohlídka tří zrealizovaných projektů z dotační výzvy fajnOVY prostor: lesního parku Hrabovjanka, hrobu Augustina Handzela i naučné stezky na Slezskoostravském hřbitově a komunitního parku Tržnice.

Manuál pro občanské projekty ve veřejném prostoru

Díky konferencím a workshopům vzniká hodnotný obsah, který pod názvem Manuál pro občanské projekty ve veřejném prostoru připravuje plzeňský spolek Pěstuj prostor, z. s. Jedná se o unikátní příručku, která nemá v České republice obdobu. Na projektu spolupracují mj. zástupci Plzně, Pardubic a Ostravy a odborníci z dalších nezávislých organizací, např. MAKAI atelier, Nadace Proměny Karla Komárka a spolky Offcity a Auto*mat.

Manuál by měl sloužit jako návod pro efektivní spolupráci samospráv a občanů na projektech vč. nastavení procesů a postupů. Snahou tvůrců je také osvětlit možná rizika, problémy a výzvy, na které nyní iniciátoři i samosprávy v praxi narážejí, a jak je možné jim do budoucna předcházet.

Podpora komunit a veřejného prostoru v Ostravě

Jako jeden ze strategických cílů si Ostrava pro období 2017 – 2023 stanovila podporu komunitního života a zapojení občanů do jeho řízení. Pro tyto aktivity vznikl v České republice zatím unikátní dotační program s názvem fajnOVY prostor, díky kterému se již realizovaly desítky projektů. Od menších jako jsou pískoviště či posezení za domem, až po náročné úpravy zeleně a veřejného prostoru, například v městském obvodu Hrabová, kde vznikl lesní park Hrabovjanka. Díky tomuto programu a bohatým zkušenostem se mohla i Ostrava zapojit do tvorby manuálu a podělit se tak o příklad dobré praxe.