Lenka Mynářová: Ostrava chce vybočit z průměru a dělat elitní věci
Je ostravskou Pražačkou, s větším kusem srdce v Ostravě. Úspěšná podnikatelka Lenka Mynářová o sobě říká, že se snaží stavět mosty a propojovat lidi, a jít tak proti typické ostravské uzavřenosti, která může město brzdit. Jak vidí Ostravu dnes a zítra?
Co vám v poslední době, dejme tomu za poslední měsíce, udělalo v Ostravě největší radost?
V Ostravě se povedlo uskutečnit mnoho nových staveb a projektů. Jako členka správní rady Ostravské univerzity mám obrovskou radost z nového kampusu na Černé louce. Univerzita sídlila v nevyhovujících prostorách a kampus pomůže jejímu rozvoji. Potěšilo mě, že na projektu všichni souzněli a všichni jej chtěli. Mám taky několik pěkných ostravských zážitků přímo z poslední doby. Patří mezi ně třeba první jarní procházka po břehu Ostravice, každým rokem je nábřeží o něco hezčí. Líbí se mi taky rozkvetlé osázené ostrůvky kolem cest.
Zkusíte Ostravu v roce 2030 popsat třemi slovy? Jaká by podle Vás měla být?
Bude moderní, vzdělaná a inovativní. Pod těmi inovacemi si představuji hlavně udržitelné projekty, zelené, týkající se například cirkulární ekonomiky.
Čeho si na Ostravě ceníte už dnes?
Velké pozitivum je pro mě příroda. Vnímám Ostravu jako zelené město a zdaleka tím nemyslím jen blízkost Beskyd. Rovněž doprava v Ostravě je skvělá. Autem téměř bez kolon, městská hromadná doprava je vzorem pro jiné. Taky si moc cením vstřícnosti, nastavení a přístupu místních politiků. Měla jsem to štěstí být v jejich týmech a podílet se tady na velkých projektech, opravdu si cením toho, jak to v Ostravě a v kraji v posledních letech fungovalo. Oproti jiným místům v Česku je to nadstandard. Projevuje se to mimo jiné i na projektech, které se tady daří uskutečňovat. I proto mám myslím oprávněný pocit, že Ostrava usiluje o něco elitního, pracuje na projektech s přesahem, které vybočují z průměru. To se týká například projektů LERCO, koncertního sálu nebo tzv. černé kostky.
V čem by Ostrava naopak měla zabrat?
Jelikož se věnuji inovacím, vnímám že právě tato oblast je dost opomíjená. Brzdí nás hlavně korporátní nastavení firem a zaměstnanecké chování lidí. Inovace tady vznikají hlavně ve velkých firmách, to ale nestačí. I když máme Moravskoslezské inovační centrum, které odvádí maximum, není to vůbec jednoduché. Změna si asi vyžádá delší čas. I proto je zvenčí, třeba pohledem z Prahy, Ostrava vnímaná jako zaostalá. Snažíme se tento pohled postupně měnit. Dost se investuje, svět jde ale neuvěřitelně dopředu. Ostraváci sice mají spoustu možností, ale buď o nich neví, nebo o ně nemají zájem. Pozadu jsme myslím taky ve vzdělávání. Z průzkumů u projektů vyplývá, že kvalita pedagogů, co se týká jejich rozhledu, vnímání světových trendů nebo chuti se dále vzdělávat, je dost sporná. Vývoj jde dopředu bohužel rychleji, než na něj zvládáme reagovat.
Kdybyste stavěla ostravský rozvojový plán, na jakých tématech nebo projektech by podle Vás měl stát?
Kromě zmíněných inovací a vzdělávání je to myslím taky zelená a digitální tranzice. Ostrava potřebuje svůj transformační plán se zabezpečenými financemi, ve kterém bude řešit, jak se připravit na zelenou budoucnost. Taky mě trochu mrzí, že jediným strategickým projektem připravovaným do Operačního programu Spravedlivá transformace v oblasti digitalizace je Černá kostka. Projektů zaměřených na digitalizaci by mělo být mnohem víc.
Autor: Michal Sobek
