Ondřej Šimetka: Laťku je dobré držet i v dalších letech vysoko
Ondřej Šimetka je přednostou Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Je také senátorem a členem senátního Výboru pro zdravotnictví. V politice i odborné praxi zúročuje bohaté zkušenosti, které získával i na zahraničních misích Lékařů bez hranic, OSN, Caritas a Australské chirurgické společnosti. Společně jsme si u příležitosti přípravy nového strategického plánu rozvoje města povídali o Ostravě.
Jste z Opavy, zkušenosti jste ale sbíral po celém světě. Od roku 2007 jste přednostou Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava. Dokázal byste popsat důvody, proč působíte zrovna v Ostravě?
Naše ostravská fakultní nemocnice patří k české špičce. Ve srovnání s nemocnicemi v Brně nebo Praze je relativně kompaktní, máme skvělé vybavení. Nejmodernější technologie využíváme také u zákroků na klinice, která je jediným centrem excelence pro léčbu rakoviny dělohy. Jednoduše se mi tady dobře pracuje.
Do Ostravy jste se nikdy nepřestěhoval. Neuvažoval jste o tom?
Jsme v Opavě spokojení, máme tam všechny známé, děti tam chodí do školy. Cesta do nemocnice mi trvá přesně 22 minut, je otázka, zda bych si přestěhováním do Ostravy v tomto smyslu nějak pomohl. V Opavě jsme za pár minut na kole mimo město v přírodě, všechno máme blízko. I Ostravu a její přednosti. Takže upřímně jsem o stěhování do Ostravy ani nikdy neuvažoval.
Ostravu ale dobře znáte. Prozradíte, co vám ve městě v posledních letech udělalo největší radost?
Mým nejoblíbenějším místem jsou Dolní Vítkovice, radost mi dělá vše, co se tam děje. Je to unikátní prostor, bereme tam i zahraniční návštěvy. Kouzlo má pro mě i Poruba, moc se mi líbí, jak vzkvétá, i doslova. Je radost se Porubou procházet pěšky, je tady plno zeleně, květinové záhony. Skvěle se vyvedla taky rekonstrukce Pokladu, je to nyní nádherné místo, kde pořádáme i konference. Potěšila mě taky proměna Jatek, povedený je nový kampus Ostravské univerzity nebo taky in-line park u Ferony.
Jsou nějaká místa nebo obecně témata, ke kterým se v Ostravě stavíte kritičtěji?
Určitě se taková najdou, nejsou to žádná tajemství, ale je myslím potřeba na ně upozorňovat. Jde třeba o spoustu hluchých míst, jedno z mnoha je třeba mezi Dolními Vítkovicemi a centrem, snad s nějakou vizí proměny. Ostrava taky pořád na mnoha místech působí nehezky, někdy až vyloženě špinavě. Mnoho městských částí jako by se v posledních letech vůbec nezměnilo a jsou pořád stejné. Centrum taky není nijak zvlášť líbivé. Spousta míst je vlastně nevkusných a nepřijde mi, že by město nějak dohlíželo na to, aby to vypadalo lépe. Totéž se týká reklamního smogu, být to na mě, billboardy bych zrušil nebo výrazně omezil. No a pak tady máme vlastně velmi pěkné letiště, na vysoké úrovni, vlak tam jede až k nástupní rampě, ale letět se z něj nikam nedá a využíváme raději Prahu nebo Katovice. Taky infrastruktura pro kola je ve srovnáním se zahraničními městy čiré zoufalství. Je to možná do velké míry dáno těmi prolukami a nesourodostí Ostravy, ale nestačí jenom namalovat na zem čáru. Místa chce opravdu propojit a myslet přitom na bezpečnost.
Jaké jsou podle Vás největší problémy Ostravy, které je potřeba řešit?
Jsme historicky regionem postiženým těžbou, a to se odráží v mnoha problémech, kterým čelíme a není jednoduché je ze dne na den změnit. Jedním z nich je třeba socioekonomická skladba obyvatel. K tomu se nám mladí stále stěhují pryč. Pár let nazpět byl kraj nejlidnatějším v Česku, dneska jsme na čtvrtém místě, stejně tak jsme čtvrtí v počtu narozených dětí. Dramaticky se sice za poslední roky zlepšilo životní prostředí, ale polská strana očividně nedělá ty změny stejně rychle. Na mapě znečištění ovzduší, ale i délky dožití, Ostravsko stále svítí červeně. Byť se tedy stalo a děje spousta dobrých věcí, zatím to bohužel nestačí k tomu, abychom překročili vlastní stín.
Aktuálně vzniká nový strategický plán s výhledem do roku 2030 a dále. Jakou byste chtěl Ostravu mít za deset let?
Asi navážu na to, co už zaznělo. Ostravu si představuju jako čisté a vkusné město, kulturní a nakloněné sportu. A tedy zdravé.
Vraťme se tady ještě na chvíli ke zdravotnictví. Trápí město něco v tomto ohledu?
Zdravotnictví je nejen v Ostravě, ale i v Česku na vysoké úrovni. Obecně se dá říci, že zatímco zdravotnických zařízení je bezpochyby dost, problém je v udržování tolika oddělení, a hlavně v personálním obsazení. Kvalita zdravotní péče se odvíjí od personálního zajištění, které je slabé. Doktorů je sice dost, mnozí ale mají zkrácené úvazky a další odcházejí do privátního sektoru. Chtělo by se to podívat na zdravotnickou síť trošku jinak, nikdo to ale nyní neumí a je to taky odvětví, které není oproštěné od politických tlaků.
Dá se inspirovat třeba někde v zahraničí?
Asi bych se nechtěl pouštět do srovnání, který systém je lepší. Ale západní zdravotnické systémy jsou dobré. Jde možná spíše o jednotlivé obory a provázanost systému. Velkým problémem v Česku jsou třeba zubaři a dětští lékaři, ať už jde o věkovou strukturu nebo dostupnost. U pediatrů je to způsobené složitým systémem vzdělávání, u zubařů je to zase dáno volnější profesí, kdy nechtějí tolik pracovat pro pojišťovny.
Když se na to podíváme optikou Ostravy a spolupráce města s nemocnicí nebo nemocnicemi, jak to funguje?
Spolupráce je myslím dobrá a na více úrovních, těží z toho všechny strany, včetně města, nemocnice, fakulty a v neposlední řadě obyvatel Ostravy a občanů. Týká se to propojení Lékařské fakulty a naší kliniky, spousta doktorů má úvazky v obou organizacích. Je důležité zmínit, že si Lékařská fakulta stojí hodně dobře. Oproti jiným je možná malá, ale znamená to individualizovanou formu výuky, spokojené studenty, daří se nám je tady lákat. To pomáhá i městu.
Přestože je zdravotnictví systematicky řešeno na úrovni státu a město jej příliš neovlivní, je něco, kde si umíte představit, že může město konkrétně pomoci.
Zmínil jsem atraktivitu fakulty pro nadějné studenty, to určitě souvisí i s atraktivitou místa pro studium a městem jako takovým, takže jsem rád, že se Ostrava mění a je dobré držet i v dalších letech laťku vysoko. Pak se může jednat i o konkrétní zlepšení a zvýšení komfortu pacientů, jedním z nich je aktuálně tragické parkování uvnitř FNO, určitě by pomohlo urychlit výstavbu parkovacího domu, zde je vazba projektu a jeho realizace také na město. Je možné uvažovat třeba i o finanční pobídkách na bydlení pro lékaře, ale přestože je některá města nabízejí, i tak mají problém lékaře sehnat.
Rozhovor vznikl redakční úpravou strukturovaného rozhovoru, který slouží jako podklad pro analytickou část strategického plánu města Ostravy pod značkou fajnOVA.
Autor: Daniel Konczyna
Redakční úpravy: Kristýna Hrušková, Michal Sobek
