Neznám jiné město, které má tak precizně zpracovaný plán rozvoje a jde si za svou vizí
Rezidence Stodolní a Středoškolská jsou dva projekty, kterými společnost Linkcity promění lokality v centru Ostravy a v části Ostrava-Zábřeh. Zdeněk Kašpar, Business Development Director Linkcity, za investora hovoří o tom, jak Ostravu vnímá zvenčí, v čem vidí slabá místa i růstový potenciál města.
V čem je podle vás Ostrava pro investory aktuálně zajímavá, nebo v čem může být atraktivní i do budoucna?
Osobně vnímám ve městě viditelné změny, které s sebou přinášejí pozitivní energii. Důležité je trvalé odhodlání pro tyto změny i potřebná kuráž ze strany vedení města, která je kontinuální, ať už jde o stávající či minulé reprezentace města. Odrazem toho je i podpora developerů v případě, že projekt zapadá do vize města. Ostrava nepřemýšlí jen tak, co je pro ni dobré zrovna teď, ale co pro ni bude dobré v budoucnu. Pod značkou fajnOVA, což je mimo jiné velmi podařený název, se soustřeďují plány budoucího rozvoje města i městských obvodů. Neznám jiné město, které má tak precizně zpracovaný plán rozvoje a jde si za svou vizí.
Kdybyste měl být konkrétnější, v čem je potenciál města pro investory a development?
Potenciál je dán vývojem města i jeho silnými stránkami. Vzhledem k historické nekompaktnosti Ostravy je to například množství pozemků pro development přímo ve městě. Když to srovnám například s Olomoucí, kde bydlím, tak tam téměř žádné rozvojové pozemky nejsou. V Ostravě je množství brownfieldů i dalších ohnisek a míst, která se spojují do větších celků. Oba naše projekty přesně s takovými slepými místy na mapě pracují a dávají jim novou funkci. Když jsme zvažovali přihlášku do veřejné zakázky na Stodolní, poohlíželi jsme se po více lokalitách, ale líbila se nám centrální poloha projektu, což málokde najdete. Také je dobré si uvědomit, že Ostrava je vlastně městem bez dopravních zácp, že tady skvěle funguje systém veřejné dopravy, nebo že třeba Mošnov je multimodálním překladištěm, což je důležité pro logistiku.
Zmínil jste Olomouc, odkud pocházíte. Je nějak odlišné uvažovat nebo pracovat v ostravském prostředí?
Ostrava je zapsána v myslích lidí jako město těžkého průmyslu. Ve skutečnosti se ale významně mění a má ambici přeskočit jedno vývojové období a pustit se do nových technologií a myšlenek. Pravda je, že kdo se tady nenarodil, nebo tady dlouho nežije, může městu jen těžko porozumět. V minulosti bych o přestěhování do Ostravy neuvažoval, dnes už ale silně vnímám ten dynamický rozvoj města.
Jakým směrem by Ostrava podle Vás měla směřovat? Na co byste se prioritně zaměřil, být na místě stratéga městského rozvoje?
Neznám samozřejmě město až tak komplexně. Z mého pohledu je ale důležité pokračovat v těch velkých změnách. Zaměřil bych se na proměnu dalších míst. Aby měl člověk stejně dobrý pocit, ať už jde podél Ostravice, nebo Přívozem. Takových no-go zón je bohužel v Ostravě pocitově více než v jiných městech. Jiným úhlem pohledu jsou to přesně ta místa, která mají potenciál pro změnu. Stále je to také o lákání atraktivních zaměstnavatelů, případně vytvoření něčeho velkého. Třeba národního výzkumného a inovačního centra, které by podtrhlo proměnu Ostravy od těžkého průmyslu k moderním odvětvím. Rozhodující je ale kvalita života a schopnost přitáhnout do města mladé. V Brně se to například povedlo prostřednictvím IT sektoru a možnostmi atraktivního zaměstnání.
Dokážete říct, co rozvoj Ostravy nebo ještě rychlejší přeměnu brzdí?
I přes všechny změny Ostravě ubývá obyvatel, což je samo o sobě problém pro město, ale může to být problém i pro developery. Když lidé utíkají do Beskyd a do Ostravy jen dojíždějí za prací, nejsou už pro město takovým přínosem. Ostrava má kvalitní vysoké školy, ale po jejich vystudování odcházejí chytré hlavy často někam jinam. V jiných městech s vysokými školami zůstávají studenti po studiích ve větší míře, v Olomouci je to možná kolem 50 % studentů. Z Ostravy si své know-how často odnášejí jinam. Takže když se budu trochu opakovat, nestačí jen pěkné prostředí, ale i atraktivní práce, musí si to sednout dohromady. Lidé potřebují mít důvod v Ostravě žít a pracovat.
Řekněte nám svými slovy, jak Rezidence Stodolní a Středoškolská pomohou Ostravě?
Předně bych chtěl říci, že jako developer necpeme městu nic pod tlakem. Obě lokality vytipovalo město jako své rozvojové oblasti a vypsalo na své pozemky výběrové řízení, jehož součástí byly urbanistické regulační podmínky. Naše nabídky obstály cenou, architektonickým i funkčním řešením. Projekty vznikly v konzultaci a spolupráci s městem a MAPPA, čehož si vážíme.
Rezidence Stodolní přispěje k proměně historického jádra Moravské Ostravy. Navazuje na rekonstrukci městských jatek, ze kterých vznikla galerie současného umění PLATO. Mezi PLATO a naším projektem vznikne nová městská pěší zóna, která poskytne zeleň i místa k odpočinku. Samotná Rezidence Stodolní je polyfunkční dům s obchody na přízemí a 131 pohodlnými byty v nadzemních patrech. Architektonický koncept z dílny Bogle Architects je inspirován proměnou brownfieldů v Londýně a dalších velkých městech. Respektuje historii místa a zároveň přináší moderní architekturu.
V projektu Středoškolská nyní rozpracováváme úvodní studii. Celkem zhruba 250 bytů bude rozděleno do několika budov. Část bytového fondu bude vyčleněna pro dostupné bydlení. Dodržíme požadavek města, aby lokalita zůstala prostupná pro obyvatele obytných domů a zároveň vybudujeme veřejná prostranství k užitku všech místních obyvatel (například dojde k dotváření uliční sítě včetně parkování a k vybudování nového náměstí a nového parku). Projekt přinese do lokality moderní bydlení, které bude organicky propojeno se stávající zástavbou.
Rozhovor vznikl redakční úpravou strukturovaného rozhovoru, který slouží jako podklad pro analytickou část strategického plánu města Ostravy pod značkou fajnOVA.
Autor: Ondřej Dostál
Redakční úpravy: Michal Sobek
