Publikováno 9.3.2022

BLOG: Městská sídla v proměnách času

Sídelní struktura se v čase proměňuje. V jejím vývoji můžeme sledovat určité trendy, které jsou sledovány v mnoha analytických a strategických podkladech měst a ovlivňují tak rozhodování o jejich budoucím směřování a investicích.

První města

Na vznik a rozložení prvních sídel měly vliv především přírodní podmínky. Brzy se přirozeně začaly obydlené oblasti diferenciovat. Tam, kde byly vhodné předpoklady pro zemědělství, vznikala menší, venkovská sídla. Jiné lokality se zase postupně staly centry obchodu, správních služeb a kulturních či vzdělávacích aktivit a získaly tak městský charakter. Množství měst se postupem času zvyšovalo, avšak žilo v nich stále poměrně nízké procento obyvatel (jednotlivé odhady odborníků se liší, ale pro představu to ve středověku mohlo být v Evropě jen okolo 10 %, celosvětově to byl ještě nižší podíl). Silný zlom nastal až s příchodem průmyslové revoluce, která vyvolala nebývalé stěhování obyvatel z venkovských oblastí do blízkosti industriálních závodů. Takto rozsáhlý příliv obyvatel do měst se označuje jako urbanizace. V polovině 20. století žilo ve městech 30 % celosvětové populace a v Evropě to byla již více než polovina. Ve vazbě na budování dopravní infrastruktury a rozvoj strojírenského a automobilového průmyslu (a tedy na vyplývající širší možnosti dojížďky) se navíc z některých měst začaly utvářet městské aglomerace, tedy prostorová seskupení více měst a obcí.

Proměny sídelní struktury v Ostravě

Výše uvedené procesy měly významný vliv také na utváření Ostravy. S objevem uhlí a nástupem industrializace započala výrazná migrace obyvatel do města a jeho blízkosti. Ta s sebou nesla rozsáhlou bytovou a infrastrukturní výstavbu a slučování obcí, ze kterých vznikla dnešní Ostrava. Z Ostravy se tak stalo průmyslové město celorepublikového významu. Urbanizace Ostravy trvala přibližně do 80. let 20. století. V souvislosti se zvyšováním nároků na kvalitu života obyvatel začal v Česku následně převažovat trend tzv. suburbanizace. Ten se vyznačuje vysokou mírou vystěhovávání se z měst do jejich okrajových částí. V případě Ostravy to znamená rozrůstání městských obvodů venkovského charakteru jako například Nová a Stará Bělá, Lhotka, Plesná, Pustkovec či Krásné Pole. Naopak velké městské obvody – Ostrava-Jih, Moravská Ostrava a Přívoz, Poruba nebo Mariánské Hory a Hulváky – zaznamenávají úbytek obyvatel. Fakticky tak dochází k prostorovému rozpínání měst, které s sebou nese nemalou zátěž na životní prostředí v důsledku budování nové zástavby, technické infrastruktury, vysokých nároků na dopravní obslužnost, celkovou údržbu města a podobně. Kromě procesu suburbanizace se Ostrava dnes potýká také s dezurbanizací. Tento fenomén představuje rovněž vystěhovávání obyvatel na úkor vnitřních částí měst, nicméně zatímco při suburbanizaci dochází k přesunu na městské okraje, dezurbanizace znamená odliv lidí úplně mimo velká města do venkovských nebo malých městských sídel. Tyto tendence se dnes ve velké míře týkají starých průmyslových oblastí, Ostravu nevyjímaje, jejichž obyvatelé hledají po útlumu tradičních průmyslových odvětví pracovní příležitosti mimo region.

Odvrácení negativních trendů

Pro zmírnění těchto proudů se statutární město Ostrava spolu s jeho organizacemi a dalšími spolupracujícími institucemi (jako například s krajem, univerzitami, soukromými investory aj.) mimo jiné zaměřují třeba na projekty podporující podnikání, komunity, kvalitní bydlení, vzdělávání, ale také na aktivity vedoucí ke zkvalitnění životního prostředí nebo nabídky volnočasového vyžití. Přehled těch nejdůležitějších projektů pro rozvoj Ostravy naleznete zde.

Postupná reurbanizace, tedy návrat obyvatel do měst a následný opětovný ekonomický a sociální rozvoj, je již znatelná ve vícero evropských městech s podobnou průmyslovou zátěží, jakou má Ostrava. Tento proces však většinou nezapočal samovolně, ale byl podnícen kvalitním a udržitelným městským plánováním. To se v Ostravě snažíme vytvářet pod značkou fajnOVA.

 

Lucie Tieftrunk

Odbor strategického rozvoje

Sociální geografka a naše specialistka strategického plánování. Odjakživa ji fascinovala města, jejich fungování a rozvoj. Zabývá se tvorbou strategií, analýzou statistických dat o městě, občanskou participací, a hlavně se stará o Strategický plán rozvoje města Ostravy, o jeho monitoring, implementaci a aktualizaci navazujících dokumentů.