Na Meat Designu tvořili Ostravané veřejný prostor
Lidem se hra „Vytvořte svůj veřejný prostor“ líbila, zapojili se všichni i děti. Jak to na stánku vypadalo a jaké výstupy z akce vzešly?
Podívejte se také do alba na facebooku fajnOVA
Průzkum formou urbanistické hry se konal v prostorách Dolu Hlubina v Dolní oblasti Vítkovice ve dnech 24.-26.11.2017 v rámci akce Meat Design Ostrava. Meat Design Ostrava je uváděn jako prodejní přehlídka autorské tvorby českého, slovenského, polského a maďarského produktového designu v Ostravě na pomezí tří států.
Urbanistická hra spočívala ve snaze rozpoutat diskusi nad vybranými segmenty veřejného prostoru v různých částech Ostravy. Lokality byly prezentovány na panelech a jednalo se vždy o 2 lokality z Moravské Ostravy, Poruby a Ostravy-Jih. Oslovováni byli návštěvníci i bez znalosti vybraných lokalit, tedy i z jiných měst a byla jim dávána možnost vyjádřit se k místům, která znají nebo veřejnému prostoru obecně, sdělit svá přání, poznatky nebo inspirace. Současně s průzkumem byl prezentován také dotační program na přeměnu veřejných prostranství “FajnOVY prostor“ a nepřímo také zpracovaný strategický plán – lidem byla předávána zkrácená verze plánu.
Vzhledem k úzkoprofilovému charakteru akce nelze oslovené ze sociologického hlediska pokládat za reprezentativní vzorek obyvatelstva, ale na druhou stranu je jisté, že podněty přicházely od osob, které se velmi často zajímají o dění ve svém okolí a v některých vysledovaných případech se i sami aktivně zapojují. Zvýšený zájem o centrum byl způsoben i zapojením osob, které znají Ostravu pouze z pohledu návštěvníka.
Z hlediska plánování mají zachycené herní plány a poznámky informační hodnotu v druhu a charakteru požadovaných funkcí nebo prvků a lze někdy přihlížet i k jejich umístění. Rádi bychom tímto zdůraznili, že často používaná standardní řešení nikoho neoslovila (viz např. standardní dřevěné dětské hřiště).
Vyhodnocení podnětů pro jednotlivé lokality:
Vyhodnocení si neklade za cíl přesný popis jednotlivých návrhů, k tomu slouží obrazová příloha a tabulky, ale spíše hodnocení přístupu účastníků diskuse ve formě urbanistické hry, případně zdůraznění podnětů, které by neměly zapadnout.
1.a) proluka vedle Masarykova náměstí
Předložena byla proluka, na které se v zimních měsících nachází kluziště, případně v létě pískové hřiště. I když je z pohledu odborníků architektů a urbanistů tento prostor jednoznačně určen k zastavění, což bylo ověřováno i několika veřejně prezentovanými studiemi, nepanuje mezi lidmi ohledně tohoto řešení shoda. Vzhledem k mnoha návrhům na prvky rekreačního a uměleckého charakteru se domníváme, že oceňují především trend z posledních několika let, kdy se plocha zajímavě sezónně oživuje. Dále lidé akcentují zeleň v méně tradičních formách (např. na stěnách a střechách), posezení a vodní prvky. V debatách padlo také několik návrhů, že by případné nové objekty mohly tyto mezi lidmi populární funkce integrovat.
1.b) oblast Černé louky za Divadlem loutek
Lokalita je mezi lidmi dobře známá a vesměs se shodují v posílení volnočasových funkcí (aktivní i pasívní trávení volného času), celkovému oživení a estetizaci výstaviště. Nebojí se tvarově a barevně výrazných prvků, hravějších řešení. Objevil se rovněž poměrně výmluvný termín „Barevná louka“.
2.a) Hlavní třída u „kulaťáku“
Místo je vnímáno jako jedno z center Poruby. U nynějších zpevněných ploch poblíž komunikací nebo ve středovém pruhu bulváru se objevuje požadavek na jejich zjemnění a polidštění, a to za pomocí výtvarných prvků, povrchů i objektů typu pergol, městských deštníků, apod. (zvýraznění promenády). Rovněž požadují doplnění mobiliářem, především k sezení. Dále od komunikace do ploch zeleně je zájem o přidání herních prvků jako např. dětských hřišť a doplnění méně tradičního mobiliáře. Je zájem využívat trávník pro pikniky, což se minimálně ústní formou objevilo i v případě jiných lokalit (Černá louka).
2.b) Travnatá plocha u soudu
Ačkoliv byla tato lokalita návštěvníkům často předkládána, nebyl o ni příliš velký zájem. Lze do jisté míry konstatovat, že zadání, ve kterých se lidé nemají o co opřít (příliš velká plocha, málo objektů, malá přímá znalost místa), není pro tuto formu participace příliš vhodná. Lidé si místo spojují s pořádáním některých akcí – letní kino, cirkusy, balónové létání. Objevil se požadavek na vodní plochu.
3.a) Vítkovické nádraží
Ačkoliv se jedná o složitý problém, tak se na rozdíl od lokality 2.b) objevilo několik návrhů, které lze považovat za konstruktivní. Náměty směřovaly jednak k estetizaci veřejného prostoru a jeho využití, ale rovněž byl předmětem zájmu i samotný objekt nádražní haly a jeho možná budoucí náplň. Lidé by si představovali přetvoření v nové místo setkávání místních a některé plochy specificky využité – např. jako skatepark.
3.b) prostor u „kulaťáku na Dubině“
Místo je složitěji definovatelné (u kruhového objezdu, vymezené ulicemi Horní, Cholevova a Jiřího Herolda), takže bylo pro lepší orientaci často spojováno s novoročním ohňostrojem. Navzdory složitosti se i zde podařilo získat několik návrhů a to i proto, že jsou si lidé vědomi neutěšené situace na sídlištích a snaží se na ni upozornit. V daném případě dominovala potřeba prvků pro aktivní trávení volného času (cvičební prvky, hřiště), vybavení mobiliářem (lavičky, pítka, koše, apod.) a občas i nějaký výtvarný akcent. Zeleň byla preferována spíše nízká nebo na fasádách. Významným přáním bylo vytvoření komunitních zákoutí – např. zahrad, které by nahradily chybějící intimitu vnitrobloků.
