Publikováno 5.5.2022

BLOG: Investice do kultury = investice do rozvoje města

K tomuto tématu mne inspirovala řada komentářů na sociálních sítích. Tedy konkrétně těch negativních, které zpochybňují výdaje do kultury (např. dotace), umění ve veřejném prostoru a kulturní infrastruktury. Místo financování rekonstrukce městských jatek se měly peníze investovat do bydlení pro mladé rodiny… Místo muralu na Bazalech by město mělo opravit chodníky… Koncertní sál bude nanic, to radši ať tady vznikne něco, co si na sebe vydělá…

Máte stejný názor? Že investice do kultury je zbytečná, že nepřináší žádnou ekonomickou hodnotu? Třeba vás přesvědčí o opaku následující řádky.

Kultura a kreativní odvětví jsou novým impulsem pro ekonomiku

Tématem kulturně-kreativních odvětví a jejich pozitivním vlivem na ekonomiku se začali odborní zabývat už v 70. letech. Od té doby se toto téma stalo velmi žádaným. Jaký vliv má kultura a kreativní odvětví na HDP? Na výdaje občanů? Na zaměstnanost?

Metodika dopočtu těchto věcí není jednoduchá a má své mouchy. V současnosti však dokážeme pracovat s daty, která nám ukazují, že kulturní a kreativní průmysly jsou v kontextu výkonosti ekonomiky důležité.

Věděli jste například, že dle zjištění Eurostatu pracuje v kulturních a kreativních odvětví v Evropě 8,7 milionů lidí? To je 3,8 % celkové pracovní síly (1,2 miliony podniků). Odhaduje se, že KKO má podíl na HDP Evropské unie ve výši 4,4 %. Celkové příjmy sektoru činily v roce 2019 643 miliardy eur. Existuje přitom předpoklad, že podíl kreativních oborů bude v budoucnosti růst a s tím i význam do těchto oblastí investovat. Už v minulosti statistiky sledovaly vývoj, kterým kulturní a kreativní odvětví procházela, přičemž čísla pozitivně rostla. (Tento progres bohužel zastavila koronavirová krize. Sektor kulturních a kreativních odvětví byl vlivem opatření velmi negativně postižen, obdobně jako řada dalších sektorů).

Kultura a kreativní odvětví jsou postaveny na znalostní ekonomice a jsou tak důležitou konkurenční výhodou národních a lokálních ekonomik. Aby se tento potenciál vyplácel, musíme do něj ale investovat. Slovy Marty Smolíkové: „Není to tak, že společnost musí nejdřív zbohatnout a pak si může „pořídit“ kulturu. Je to přesně naopak. Pokud máme kulturu, máme i kreativní lidi, kteří společnosti prospívají.“

Město plné kultury a kreativity udržuje a láká kreativní lidi a talenty

A právě kreativní lidé, které zmiňuje Marta Smolíková, jsou příčinou ekonomických dopadů, které kulturní a kreativní odvětví vykazují. Richard Florida nazývá tuto sociální bublinu tzv. kreativní třídou. Jedná se o skupinu lidí, jejichž profese zahrnuje prvek kreativity, inovace, flexibility, nekonvenčního myšlení atd. Jsou to profese, které jsou těžko nahraditelné stroji a zároveň profese, které se významně podílejí na vývoji společnosti.

Lidé, které bychom mohli nazvat kreativci, ale ke své práci potřebují podnětné a otevřené prostředí. Místo, kde žijí, je musí inspirovat. Musí být tolerantní. Podporující inovace a experiment. Nabízející místa pro podnětnou sociální interakci. O jakých městech mluvíme? Z výzkumů úspěšných příkladů se jednalo o města s univerzitami a výzkumnými středisky, o města plná bohatého kulturního života (divadla, galerie, kina, hudební kluby), města, která dbají na estetiku veřejného prostoru (pouliční umění, kultivace zeleně) a města, jejichž společnost je tolerantní.

A zde se dostáváme k meritu věci. Naše kulturní obec hraje důležitou roli ve spoluvytváření takovéhoto místa. Místa, ve kterém chtějí žít kreativní a talentovaní lidé. Podpora do kulturních a kreativních odvětví má za následek stimulaci a zvětšení této kreativní třídy.

Ekonomické dopady už umíme spočítat

Stále hovoříme o pozitivních ekonomických přínosech kultury a kreativity na obecné úrovni. Víte, že dnes dokážeme spočítat ekonomické dopady konkrétních kulturních eventů (např. festivalů)? A že k tomuto dokonce vznikla kalkulačka?

Představte si produkci Colours of Ostrava, jednoho z největších festivalů ve střední Evropě. Festival sám o sobě je odběratelem řady služeb a produktů a také zaměstnavatelem. Mimoto ale do města láká ročně desítky tisíc návštěvníků, kteří v Ostravě (potažmo Moravskoslezském kraji) utrácí své peníze za produkty a služby a díky tomu finančně podporují region (a veřejnou kasu – protože z nakoupených služeb, produktů a s nimi souvisejících mezd zaměstnanců jsou odváděny daně). Navíc se metodika, pomocí které můžeme ekonomické dopady změřit, zabývá i multiplikačními efekty. Co to znamená? Dokážeme vidět celý řetězec dodavatelských služeb, které profitují z takového festivalu. Dokážeme sledovat celou cestu od návštěvníka festivalu, přes restauraci, ve které si dá oběd, přes dodavatele potravin až po zemědělce, který je vypěstoval.

Co z takového výpočtu získáme? Zjistíme, kolik peněz přinesli nemístní návštěvníci akce (organizace) peněz do regionu/města, tedy „Kdyby nebylo festivalu, nepřiteklo by to XY Kč.“ Mimo jiné díky těmto údajům můžeme zjistit, zda se ekonomické přínosy vyplatily i poskytovatelům dotace. „Například v případě Pražského Quadriennale scénického designu a scénografie 2011 do pokladny magistrátu Prahy přiteklo na ubytovacích poplatcích více než 1,5 mil. Kč, což přesáhlo poskytnutou dotaci města,“ uvádí v publikaci Jak spočítat ekonomické dopady a získat více peněz pro váš projekt Tereza Raabová.

Není tak pravda, že kultura negeneruje zisky. Ba naopak. Díky kulturním eventům, za nimiž proudí řada návštěvníků, město ožívá a z návštěvníků profitují nejen místní podnikatelé a provozovatelé služeb, ale taky samotná městský kasa.

Ekonomické dopady nejsou všechno!

Na závěr je však nutné podotknou, že dlouhodobé ekonomické dopady nejsou tím jediným, co by nás u investice do kultury mělo zajímat. Ekonomické dopady mohou být dobrým argumentem pro veřejnou správu, sponzory či veřejnost. Argumentem, proč je dobré do kultury a kreativity investovat a jak se investice může vyplácet. Nezapomeňme však na to, že zvlášť kulturu a umění bychom neměli posuzovat jen podle toho, zda se nám ekonomicky vyplatí (tedy zda námi posuzovaný konkrétní projekt dokáže přilákat početnou skupinu utrácejících návštěvníků). Kultura a umění stejně jako vybrané kreativní průmysly (design, architektura apod.) mají také hodnototvornou funkci. Posilují a upevňují sounáležitost občanů k místu, ve kterém žijí. Jsou archivem lidského poznání a idejí. Jsou iniciátorem poznání nového. Mohou být společenskou reflexí. Vytváří sociální interakce a upevňují mezilidské vztahy. Pomáhají začleňovat. A nebo obecně „jen“ prožívat a užívat si. Protože ne všechny výhody a přínosy lze posuzovat penězi.

Zdroje:

https://www.kulkal.cz/

https://www.kulkal.cz/download/ebook-jak-spocitat-ekonomicke-dopady.pdf

Daniela Zarodňanská

odbor kultury a volnočasových aktivit

Kulturní manažerka a v současnosti koordinátorka pro strategii kultury na magistrátu města Ostravy. V minulosti se věnovala umělecké produkci, pomáhala s grantovým fundraisingem neziskovým organizacím a dosud se věnuje pedagogické činnosti v oblasti kulturního managementu (Janáčkova konzervatoř v Ostravě).