Publikováno 30.6.2022

BLOG: Město a bydlení

Bydlení představuje základní životní potřebu, jejíž naplnění je nezbytnou podmínkou pro uspokojení dalších životně důležitých potřeb. Bydlení je také jednou ze základních funkcí měst – jeho rozsah, úroveň, rozmístění a dostupnost mají důležitý vliv na fungování městského organismu a ovlivňují jeho atraktivitu jako sídla. Bydlení tak plní celou řadu specifických funkcí jak v životě jednotlivců, tak v rámci celé společnosti.

Na téma bydlení můžeme nahlížet z různých úhlů pohledu. My si jej ukážeme pohledem ostravských domácností v bytové nouzi a pohledem odboru sociálních věcí a zdravotnictví ostravského magistrátu, který těmto domácnostem pomáhá.

V českém prostředí je využívána typologie bezdomovství ETHOS, která chápe pojetí domova ve třech oblastech: fyzická oblast (mít přiměřené bydlení, které může člověk a jeho rodina výlučně využívat), sociální oblast (mít prostor pro vlastní soukromí s možností sociálních vztahů) a právní oblast (právní důvod k užívání).

Z tohoto pojetí domova vychází i členění problémů v bydlení do čtyř základních kategorií:

  • bez střechy (lidé přežívající venku nebo v noclehárnách),
  • bez bytu (lidé v ubytovnách a azylových domech, lidé před opuštěním instituce, jako je dětský domov nebo věznice),
  • nejisté bydlení (přechodné bydlení u příbuzných, lidé ohrožení vystěhováním či domácím násilím),
  • nevyhovující bydlení (mobilní obydlí, provizorní stavby, přelidněné domácnosti).

Problémy v oblasti bydlení mají různorodou podobu, od těch nejzávažnějších, kdy je člověk bez střechy nucen přežívat „na ulici“, až po situace, které jsou závažné, ale člověk ještě bydlí – např. žije v přelidněném bytě. Problémy se týkají domácností jednotlivců, párů, samoživitelek a samoživitelů i rodin s dětmi (včetně početnějších domácností).

Ukážeme si, jaké jsou možnosti pomoci domácnostem v bytové nouzi a jak konkrétně pomáháme na území statutárního města Ostravy.

Bydlení jako problém

Kolik domácností v České republice se s problémy v oblasti bydlení potýká? Kolik jich žije přímo v Ostravě? Důležité údaje přinesla Zpráva o vyloučení z bydlení 2021, zpracovaná Platformou pro sociální bydlení a Ostravskou univerzitou. Údaje byly aktualizovány iniciativou Za Bydlení, protože skokové zdražování energií a dalších nákladů na bydlení v posledních měsících významně zvýšilo riziko ztráty bydlení.

S problémy v oblasti bydlení se potýká až 1,3 milionu obyvatel České republiky, přičemž nejvážnější situace je u 165 tisíc osob.

Zdroj: Zpráva o vyloučení z bydlení 2021 (Platforma pro sociální bydlení, Ostravská univerzita), Iniciativa Za Bydlení (2022)

Bytová nouze se z velké části koncentruje ve velkých městech, což je dáno faktory, jako je počet obyvatel, vyšší náklady na bydlení, síť sociálních služeb, kterou mohou lidé využít, a další. Ostrava je po Praze městem s druhým nejvyšším počtem domácností řešících komplexní problémy v oblasti bydlení v ČR. Celkem jde až o 4 230 domácností (cca 7 100 osob, včetně dětí), které jsou v bytové nouzi.

Takto komplexní problematika by měla být řešena zákonem, vymezujícím cílovou skupinu a také nástroje, které jsou při řešení využitelné. Na národní úrovni je klíčová role zvláště dvou ministerstev, a to Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva práce a sociálních věcí.

Jelikož ale zákon, který by se dostupnému a sociálnímu bydlení věnoval, nemáme, je o to důležitější přístup obcí a neziskových organizací. Napříč Českou republikou je praxe různorodá, od spíše represivních přístupů a nezájmu do oblasti bydlení zasahovat až po aktivní roli a vytváření místních systémů sociálního bydlení. Ostrava patří k městům, která se oblastí sociálního a dostupného bydlení zabývají velmi aktivně a zodpovědně.

Přístupy k řešení bytové nouze

Pro domácnosti, které se ocitnou v tíživé (bytové) situaci je k dispozici síť sociálních služeb. V České republice se jedná o nízkoprahová denní centra pro lidi bez domova (využití k osobní hygieně, možnost poskytnutí stravy), noclehárny (přenocování), azylové domy (pobyt až na 1 rok), domy na půl cesty pro lidi do 26 let, krizovou pomoc (ubytování na týden, při ohrožení zdraví nebo života), domovy se zvláštním režimem (pro lidi se sníženou soběstačností).

Sociální služby představují nepostradatelný nástroj pomoci, nejedná se však o bydlení. Chceme-li bytovou nouzi řešit, je potřeba se zaměřit na bydlení, konkrétně sociální bydlení s podporou sociálního pracovníka pro zabydlené domácnosti.

Přístupy k řešení bezdomovectví je možné členit do dvou hlavních konceptů, a to Prostupný systém bydlení (Housing Ready) a Bydlení především (Housing First).

Prostupný systém bydlení (Housing Ready) má delší historii, ale dle aktuálních dat také nižší úspěšnost. Jedná se o hierarchicky uspořádaný zásluhový systém, jehož jednotlivé stupně se liší komfortem, režimem a podmínkami přidělení. Postup do vyššího stupně je potřeba si zasloužit a ukázat, že je člověk na tento posun připraven. Lidé však mohou mít někdy problém se dostat i do nejnižších stupňů (podmínky vstupu jsou nastaveny tak, že je nesplní) nebo se „zaseknou“ v nižších stupních, protože ty vyšší nejsou dostatečně kapacitní.

Bydlení především (Housing First) je přístup, který vznikl v 90. letech v New Yorku a je postaven na co nejrychlejším poskytnutí samostatného bydlení. Základním východiskem je, že lidé potřebují hlavně bydlení a v něm je důležité jim poskytovat individuální intenzivní podporu. Není tak vyžadována nějaká příprava předem, která by samostatné bydlení oddalovala. Princip Bydlení především se postupně začíná rozšiřovat. Například Finsko, které je lídrem v ukončování bezdomovectví, z něj vycházelo při nastavení své národní strategie, což se jim velmi osvědčilo.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí (online, 2022)

V České republice se aktivity v oblasti sociálního bydlení rozvíjejí zvláště od roku 2015/2016, kdy se do systémového projektu Ministerstva práce a sociálních věcí zapojilo 14 obcí a 2 pražské městské části. Následoval projekt na podporu programu Housing First, do něhož se zapojilo 13 realizátorů.

Přístupy založené na přímém zabydlení do sociálního bytu a poskytnutí individuálně nastavené podpory sociálního pracovníka se v našem prostředí postupně rozvíjejí a rozšiřují. Výzvy v novém programovém období Operačního programu Zaměstnanost+ na roky 2021-2027 jsou nastaveny tak, aby k tomu také přispěly.

Statutární město Ostrava a sociální bydlení

Statutární město Ostrava patří v oblasti sociálního bydlení mezi nejaktivnější města v České republice. Je to díky projektům z Operačního programu Zaměstnanost, které město od roku 2016 realizuje a které se pomoci domácnostem v bytové nouzi systematicky věnují.

Celkově již bylo vytvořeno 168 sociálních bytů, které jsou zajišťovány prostřednictvím spolupráce ostravského magistrátu s městskými obvody a společností Heimstaden s.r.o. Aktuální kapacity sociálních bytů jsou však stále pouze zlomkem celkové potřebnosti.

V rámci našich aktivit se také zaměřujeme na podporu domácností v sociálních bytech formou spolupráce se sociální pracovnicí, podle potřeby i s psychologem nebo dluhovým poradcem. Sociální práci vnímáme jako klíčovou součást systému. Mezi nejčastěji řešená témata spolupráce patří pomoc při jednání s úřady a distributory energií, zajišťování administrativních úkonů, nastavování měsíčního rozpočtu, hledání zaměstnání, řešení dluhů, posilování vztahů mezi členy rodinného systému a případné řešení problémů v sousedství.

Snažíme se naše aktivity realizovat s kvalitními daty, proto dopady sociálního bydlení systematicky vyhodnocujeme. Úspěšnost udržení bydlení (= prodloužení nájemní smlouvy) evidujeme u více než 80 % domácností, což je výborný výsledek. U domácností, které sociální bydlení musely opustit, zjišťujeme, zda a co šlo dělat jinak, a tím nutnost byt opustit minimalizovat.

Vyhodnocujeme také, jak se mění situace domácností po získání sociálního bydlení, respektive jak se situace změnila, když se ze substandardního bydlení dostaly do bytu a začaly spolupracovat se sociální pracovnicí.  Na základě evaluace můžeme říct, že se u klientů zvyšuje jejich vnímání jistoty a bezpečí, zlepšují se rodinné vztahy, dochází ke snižování dluhů a hledání zaměstnání, zlepšuje se celková ekonomická situace domácnosti. Důležitým faktorem je také dopad stabilního a kvalitního bydlení na děti, což se projevuje pozitivními změnami v psychickém zdravotním stavu či zlepšením prospěchu a školní docházky.

Udržitelnost realizovaných aktivit zajišťujeme skrze strategické dokumenty. Ostrava má zastupitelstvem města schválenou Koncepci sociálního bydlení a od října 2021 již druhý Akční plán, jehož realizace a naplňování je úkolem na nadcházející roky. Pravidelně organizujeme odbornou platformu – Pracovní skupinu sociálního bydlení, do které jsou zapojeni zaměstnanci magistrátu, městských obvodů (odborů bytových/majetkových a sociálních), neziskových organizací, Heimstadenu s.r.o., Úřadu práce ČR, Ostravské univerzity a také Ministerstva práce a sociálních věcí.

Pro další informace o projektech statutárního města Ostravy věnujících se sociálnímu bydlení je k dispozici web Sociální věci Ostrava.

V případě řešení nepříznivé situace a potřeby nasměrovat v komplexní síti sociálních služeb v Ostravě využijte bezplatné poradenství  SOCIOPOINT – místo prvního kontaktu (tel. 800 700 650).

 

 

 

Marek Mikulec

Odbor sociálních věcí a zdravotnictví

Metodik v oblasti sociálního bydlení a člen týmu, který v Ostravě rozvíjí systém sociálního bydlení zaměřený na pomoc domácnostem v bytové nouzi. Zároveň působí na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity, kde se zabývá sociálním bydlením, bezdomovectvím a evaluacemi a je členem výzkumných týmů v projektech GAČR a TAČR.