Jan Rafaj: O čem se před deseti lety v Ostravě jen mluvilo, to tady dnes už máme
Generální ředitel Heimstaden Czech a čerstvě také prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj na Ostravu a region nedá dopustit. Říká, že mu nabízí smysluplné uplatnění. Rozhovor při tvorbě strategického plánu rozvoje Ostravy se věnoval hlavně městu a výhledu do dalších let.
Co konkrétně vám rezonuje, když se zeptáme na úspěchy, kterých město v poslední době dosáhlo?
Kromě Dolních Vítkovic je to Černá louka, Jatka, Nové Lauby. Těch projektů je hodně a změna je viditelná a jde i cítit. Cením si toho, že je město zeleně orientované. Ten dobrý pocit mám spojený i s několika osobními zážitky. Například když jsem pomáhal s uspořádáním akce pro 27 velvyslanců v Ostravě a provázel je po regionu. Vyprávěl jsem jim příběh města a regionu a ukazoval, co se změnilo. Přijížděli do Ostravy s tím, že to nemůže být pěkné. Odjížděli, a ten pocit se změnil, děkovali za to, co mohli vidět.
Je Ostrava podle vás stále ve stínu své uhelné historie?
Jen částečně a stále méně. Ostrava už svou image mění. Stále méně se o ní mluví jako o místě, kde se těží uhlí, a více o tom, jak roste a je moderní. Určitě rezonuje Dolní oblast Vítkovic. Každoročně nám tady na Colours of Ostrava lítají světové hvězdy a tisíce návštěvníků odjinud, i když to myslím stále nedoceňujeme a nevyužíváme. Ale o čem se před sedmi nebo deseti lety jen mluvilo, se nyní podařilo dotáhnout. I tím jsem se odpoutali od jiných pouhelných měst v Česku.
Ostrava vzhlíží do roku 2030 a plánuje, jak by se měla posunout dál. Jakou byste si Ostravu přál mít?
K městu i regionu mám blízko. Kromě toho, že tady mám kořeny, mi nabízí i smysluplnou práci, kterou bych třeba v Praze dělat nemohl. Přál bych si, aby Ostrava byla místem, kde lidé startují svou kariéru. Zatím to tak úplně není, mladí nám odcházejí, a ne vždy se vracejí. Aby se to změnilo, musí tady být výběr zajímavé práce a vhodné podmínky. Je potřeba lákat významné zaměstnavatele, investory, mít tady státní instituce, kolem kterých se stejně jako v Brně soustřeďují další aktivity. S Brnem bych se ale příliš nesrovnával. To už bych se spíše díval na Miláno, Frankfurt nebo Krakov. Tato města mají také průmyslovou historii, ale zároveň se dokáží profilovat i jinak. Dokázala najít jinou cestu, která láká lidi, aby se tam stěhovali a bydleli tam. Například Frankfurt se zaměřuje na bankovní sektor, a to by se mi líbilo i v Ostravě. Nám se tady zatím málo daří lákat velké investory v sektoru služeb, kteří by přinesli peníze a dobře placené pozice.
Čím to a jak to změnit?
Jednou z příčin je určitě letiště a infrastruktura, v tomto jsou například mnohem dále v Krakově a Katovicích. Letiště v Mošnově má promarněný potenciál. Dokud se tady nebudou létat „connecting flights“, lidi jej nebudou využívat. Chtělo by to taky rychlovlaky směřující do Ostravy. Praha – Ostrava za hodinu a půl by byznysu velmi prospělo. Taky si umím představit, že bude město investovat do „skautů“, špičkově zaplacených lidí, kteří mají kontakty, umí vyjednávat, profilují projekty tak, ať jsou atraktivní, a do Ostravy investory přitáhnou.
Připravujeme nový strategický plán Ostravy, který vytyčuje oblasti a témata, která jsou důležitá a chceme se v nich posunout. Která to jsou za vás? Co v plánu nesmí chybět?
Rozvíjel bych dál centrum města i v tom širším kontextu, podél řeky, přes Černou louku, s napojením na Dolní Vítkovice. Říká si to o promenádu, která propojí stávající, již moc pěkná místa. Zaměřil bych se i na ekologická témata ovzduší, vodu, odpady. Tématem je pro mě rovněž podpora a investice do neformální kultury. To z města udělá živé město, které dýchá. Dnes je velký nepoměr mezi investicemi do velkých divadel nebo koncertních sálů a neformální kultury, jakou tady v centru například dělal Cooltour, který na sebe jako sněhová koule nabaloval další kulturu a subjekty. Dost to myslím proměňovalo prostředí. V Heimstaden na podporu neformální kultury máme program, jde o aktivity „mezi domy“ a je z toho hodně pěkných výstupů. Dalším programem je i oživení havních tříd, např v Havířově takto funguje jako program Živá hlavní.
Ptáme se Vás jako ředitele společnosti, která vlastní nezanedbatelné portfolio bytů a nemovitostí v regionu. Jak je na tom vlastně Ostrava z pohledu bydlení?
Je samozřejmě důležité zmínit velmi dobrý poměr životních nákladů, do nichž se bydlení propisuje, v porovnání s jinými metropolemi a velkými městy. Když bych se na kvalitu bydlení díval optikou našich nájemníků, tak nejmenší spokojenost je s veřejnými prostranstvími kolem domů a na sídlištích. Nejsou to většinou pozemky Heimstaden, ale města a určitě bych ocenil lepší spolupráci s městem v péči o tento intravilán, ať už jde o čistotu, pocit bezpečnosti, drobné věci, jako jsou lavičky, truhlíky nebo workouty, které dávají lidem možnost zapojit se a zároveň slouží k volnočasovým aktivitám. Je taky potřeba pracovat na sousedských vztazích. V poslední době často řešíme otázku dostupnosti bydlení nebo startovacích bytů pro mladé. Zastávám názor, že město a městské obvody by měly držet skutečně tržních ceny nájmů, a dostupné bydlení zajišťovat skutečně potřebným. Dnes je to v obecních bytech spíše podle délky nájmu. Bydlíš dlouho, máš nízký nájem bez ohledu na tvůj příjem, životní situaci. Přicházíš-li nový, většinou máš nájem nejvyšší, bez ohledu na svoji sociální situaci. Takový přístup dostupnosti bydlení nepomáhá.
Když se pomyslně podíváte na mapu města, kde jsou ta místa, která potřebují změnu, nebo si ji zaslouží a proč?
Některé okrajové části nejsou propojené s Ostravou, až to působí tak, že ani nejsou ve městě. Jestli chceme mít Landek součástí města, musíme pro to vytvořit infrastrukturu. Stejně je na tom například Pustkovec. Zrychlit a zjednodušit by se dalo propojení centra a Poruby. Centrum města je kapitolou samo o sobě. Nepodařilo se tady vrátit život, až na výjimky jednorázových akcí. Opravdovým živým centrem je dnes spíše Nová Karolina. Samotné centrum je vlastnicky rozparcelované a vlastníkům to tak vyhovuje. O chybějící neformální kultuře jsem hovořil.
Ptáme se každého, aby nám ve třech slovech popsal Ostravu v roce 2030, jakou by si ji představoval. Jaká slova napadají vás?
Moderní, i ve smyslu digitální. Pak taky otevřená, aby nás nesvazovali různé primitivní xenofobní předsudky. A inspirativní. Zdůraznil bych i jeden z faktorů atraktivity měst, a to jsou atraktivní pracovní příležitosti. Nemusíme se bát vystoupit z průměru a jít si za svým úspěchem.
Rozhovor vznikl redakční úpravou strukturovaného rozhovoru, který slouží jako podklad pro analytickou část strategického plánu města Ostravy pod značkou fajnOVA.
Autor: Daniel Konczyna
Redakční úpravy: Michal Sobek
