Hrdost na město by neměla vést k opomíjení a zlehčování nedostatků Ostravy, tvrdí Michael Blažík z Cryptova
Jeho praděda byl horník, ve Vítkovicích pracoval jeho děda a maminka a i on sám dnes do Vítkovic pracovně dojíždí. „Akorát už to není za dělničením, ale za IT a vlastně to pěkně ukazuje posun města,“ říká Michael Blažík, zakladatel a CEO Cryptova, esport týmu, který propaguje Ostravu nejen názvem, ale i na turnajích, ve videích a svým vystupováním. Cryptova také pořádá krajskou středoškolskou esportovou ligu. Michael Blažík poznal různé kouty světa a nebojí se otevřeně promluvit o slabinách Ostravy. Kolem života ve městě i jinde se točil i náš rozhovor.
Čeho si na Ostravě ceníte?
Těch věcí je několik. Jako první mne napadnou kulturní akce s celorepublikovým i mezinárodním přesahem jako Colours of Ostrava nebo Beats for Love. Jsou to události, které dostávají Ostravu do povědomí nejen lidí z regionu, ale třeba i z Prahy nebo zbytku republiky. Také mě potěšil nový univerzitní kampus na výstavišti. Poutá pozornost, říká, že studenti a vzdělání jsou pro Ostravu cesta. A také to, že se na VŠB jako na jediné škole v ČR vyučuje předmět esport. I díky tomu mohou mladí z celé republiky zvažovat Ostravu jako místo, kam se přesunout za studiem. Cením si také lokální hrdosti a patriotismu. Lidé jsou často pyšní na město, ale na druhou stranu to vede k opomíjení nebo zlehčování nedostatků Ostravy. A máme tady, myslím, co zlepšovat.
V čem dalším by se město mělo zlepšit?
Ostrava a kraj toho dělají hodně. Je zde třeba silná podpora podnikání, jako MSIC a další projekty, ale vůbec to nejde vidět a lidé o tom neví. Je také velká škoda, že se nepovedlo ostravské letiště. Nedá se z něj vlastně pořád letět nikam do světa. Člověk musí buď do Prahy, do Polska, nebo do Vídně. Nejvíce nás však trápí obecně image a marketing města. Po celé republice jsou synonyma pro Ostravu pořád uhlí, těžký průmysl, špína a buranství. Přitom některé z toho už dnes dávno neplatí. Iniciativ za změnu je zde hodně, ale často o nich neví ani místní, natož někdo odjinud. Dáváme příliš na obdiv průmyslovou historii, s níž si nás pak zbytek republiky asociuje. Chápu, že jsou na to místní lidé hrdí, můj praděda byl taky horník, ale lidé zvenčí to neocení. Navíc ta negativní spojení sami posilujeme. Sprosté skandování na fotbale a často neskrývané buranství tyto stereotypy jen posilují. Pak se těchto nálepek nemůžeme nikdy zbavit.
A není Ostrava pořád tak trochu špinavá a ušmudlaná od sazí?
Často tomu tak je. Je tady pořád hodně špinavých a, nebojím se říct, hnusných míst. Když vystoupíte na Hlavním nádraží, první dojem z Ostravy snad nemůže být horší. Jsou tady krásná, opravená místa, ale nedaleko od nich vyloženě hnusné a od pohledu ne příliš bezpečné lokality. To si pak jeden rozmyslí, zda v takovém prostředí chce žít.
Nabízí se tedy otázka, co je tím pojítkem mezi Vámi a Ostravou. Jaký máte důvod právě tady žít, bydlet, pracovat?
Je to asi souběh několika faktorů. Žil jsem nějakou dobu v Číně, pak jsem se vrátil na Vánoce 2019 a kvůli covidu jsem už nemohl jet zpátky. Založil jsem zde firmu a s přítelkyní rodinu. Máme zde oba rodiče a přátele. Část mé práce jde sice vykonávat dálkově, snažíme se ale v rámci Cryptovy být velmi blízko místnímu dění. Misí naší firmy je být tváří transformace Moravskoslezského kraje, kterou prezentujeme svým fanouškům po celé republice v rámci svých velkých sociálních sítí. Esport je totiž primárně mediální platforma pro oslovení mladých lidí, kteří dnes mnohem méně sledují tradiční média. My je umíme oslovit, umíme komunikovat jejich jazykem a chceme prezentovat už novou Ostravu. Ostravu bez uhlí, bez smogu. Ostravu moderní, digitální, s blízkými Beskydy. Postupně bychom rádi, ve spolupráci s radnicí a krajem, komunikovali právě těmto mladým lidem výhody života v Ostravě. Rostoucí vysoké školství, levné bydlení, příležitosti a krásnou přírodu.
Když jste zmínil Čínu, anebo klidně zapřemýšlejte i o jiném místě na světě… co do Ostravy přenést odjinud? Můžeme se v jiných městech inspirovat?
V rámci Číny mne zaujala jejich klastrová politika, která by pro nás mohla být inspirací. Jedná se o propojování velkých urbanistických center do ještě větších celků. Jsou studie, které říkají, že více lidí na propojeném prostoru vytváří větší, nejen ekonomickou, hodnotu. V okolí Ostravy žije dalších tři sta tisíc lidí. Kdybychom tato populační střediska lépe a efektivněji propojili, vytvoříme na území Moravskoslezského kraje klastr s populací šest set tisíc lidí. To má obrovský potenciál a reálně bychom mohli jako celek konkurovat i Praze. Realita je však dnes taková, že když moje maminka chce veřejnou dopravou dojet za svým vnoučetem z dvacet kilometrů vzdáleného Havířova, tak od dveří do dveří to trvá hodinu a půl. To jsme však v nějakém makro pohledu. Z malých věcí bych do Ostravy rád přenesl kulturu grilování ve veřejných parcích. V australském Melbourne jsou všude k dispozici veřejné plynové grily. Lidé do grilu hodí pár drobných a bez nutnosti nosit dříví, uhlí a většího kouře si v parku s přáteli a rodinou udělají typické australské BBQ. To by se mi třeba v Komenského sadech, ale i v jiných parcích, moc líbilo.
Na jakých třech tématech byste stavěl rozvoj města?
Ostrava by si měla najít něco, čím se bude od ostatních měst lišit a zároveň to bude komunikovat proměnu z uhelno-průmyslového města na high-tech místo s příležitostmi. Může to být třeba právě esport. Ostrava je městem sportu, tak proč k tomu nepřidat i sport digitální. Rozhodně bychom byli světoví a mohli bychom na sebe upozornit v mezinárodní IT komunitě, která esport hojně sleduje. Zároveň je i záměrem plánu města tyto lidi do Ostravy přivést jako pracovníky.
Propojení v rámci regionu, ale i v rámci Ostravy, je za mě obrovské téma. Dnes vnímám Ostravu jako několik administrativních celků, které nejsou vůbec propojeny. Projít se z jednoho konce Ostravy na druhý pěšky by často nebylo ani reálné, ani moc hezké. Ruku v ruce s tím pak jde kvalitní a rychlé spojení na okolní města jako Bohumín, Havířov, Karviná a další.
No a to hlavní je marketing. Zapracovat na tom, aby se o zamýšlených, ale i o realizovaných změnách a proměnách vědělo po celé republice i tady u nás doma. Máme tady opravdu co nabídnout, ale nikdo to neví. Prodejme tu změnu a příležitosti, co tady jsou.
Autor: Michal Sobek, Jan Horák
