Jan Lenart: Ocením spíš místo, kde si se synem rozložím deku, než další pruh silnice
Jan Lenart je odborný asistent na Katedře fyzické geografie a geoekologie Ostravské univerzity a organizátor festivalu Pestré vrstvy. Ostravský rodák a patriot sobě vlastním, zdravě kritickým pohledem o Ostravě říká, že není v ničem zcela výjimečná, že to co tady je, tak je i v jiných městech.
Na mnohé působíte jako velký kritik fungování města a jeho projektů. V čem ale dle Vás Ostrava vyniká v porovnání s jinými městy v České republice?
Ostrava je typické postindustriální město se všemi problémy, které to přináší. Není výjimečná, ale je typická problémy postindustriálního města. Haldy jsou i jinde, doly jsou taky jinde. My musíme z těchto základních podmínek tu hodnotu vytvořit, pracovat s tím, a to z nás pak může udělat něco výjimečného. Město by samozřejmě nemělo popírat svou historii, ale mělo by pracovat s tím, co má. Nezakrývejme památky v zeleni a odpadcích, ale zpřístupněme je, ukazujme a propagujme. Začít by se s tím mělo hned, ať si to neuvědomíme pozdě. V současné době je totiž spousta těch památek a hald už třeba natolik devastována, že to možná ani nepůjde navrátit.
Určitě se však v Ostravě za poslední roky událo i něco, co Vám osobně udělalo radost.
Těch věcí je dost a jsou napříč různými sektory. Máme konečně rozumné možnosti, kde si zajít na jídlo, na kávu, do hospody. Radost mi dělal dopravní podnik a kvalita služeb, které poskytuje. Citelná je také oprava silničních mostů. Je jich velké množství a je vidět i ten rozdíl s jinými městy, kde se to takto neřeší, nebo se to řeší, až když je nějaký výrazný problém. Pozitivní hodnocení si zaslouží také kultura a kulturní infrastruktura. Například festival Ostravské dny nové hudby anebo Jatka a jejich rekonstrukce, ale i aktuální využití. Za podobnými výstavami jsem dříve musel jet do Prahy a nyní to mám v Ostravě, což je super. Samotná rekonstrukce Jatek je ten postup, jak by to mělo fungovat.
Mluvíte o památkách schovaných v zeleni a jejich zpřístupňování veřejnosti, baví Vás objevování zvláštních míst ve městě, organizujete festival Pestré vrstvy. Jaké poklady Ostrava v této oblasti ukrývá?
Velký potenciál mají obecně haldy, jejich propojení a přeměna na turistické lákadlo. V Ostravě je jich velké množství a vůbec se s nimi nepracuje. Dají se částečně vykácet, udělat na nich vyhlídky, pracovat s těmito místy jako s místy dalšího rozvoje. Hlavně Přívozská halda má nesmírný potenciál, výstupové stezky, louky, možnost prodloužení Komenského sadů. Na území Ostravy je také velké množství malých industriálních památek a brownfieldů. Nejde jen o DOV, v Ostravě je velké množství dalších památek, o kterých nikdo neví. V jiných městech se povedlo domluvit s jejich majiteli, že jsou občas otevřené k prohlédnutí, nebo alespoň vytvořen nějaký mlatový chodník k nim.
Máte nějaký konkrétní příklad takové památky?
Je to třeba vodojem nákladového nádraží Báňské dráhy na ulici Křivá za vozovnou tramvají nebo další části Báňské dráhy za Karolinou s fotogenickým mostem a další. Cílem by mělo být zakomponovat drobné industriální památky do městských struktur. V případě, že by se podařilo zajistit jejich otevření, označení a zpřístupnění alespoň o víkendech, tak klidně může vzniknout tematická mapa a lidé je mohou obcházet a navštěvovat. Dalším příkladem zajímavého místa, o kterém málokdo ví, jsou pískovcové lomy a skalní stěny za Slezskoostravským hradem. Jedná se o místo s příběhem, místo, kde jsou k vidění skalní sesuvy, pozůstatky osidlování Ostravy, protiletadlové kryty. Je zde také jediná ostravská jeskyně. Místo je však nepřístupné, což je velká škoda. Povolování a zpřístupňování těchto míst, které jsou aktuálně nepřístupné a mají potenciál pro turismus, je dalším bodem, na kterém by se v rámci města mělo začít pracovat. Chce to více odvahy v těchto malých akcích, které však mohou přinést hodně užitku.
Jak hodnotíte Ostravu z pohledu životního prostředí? Velkým tématem je určitě zeleň a její dostupnost.
Město by mělo být přívětivé pro pobyt v krajině. V Ostravě spíše ocením místo, kde si se synem rozložím deku a posadím se na louku, než další pruh silnice a o trošku rychlejší dopravu z místa A do B. Ostrava je plná zejména infrastrukturních bariér. Namísto zahušťování města se staví dopravní stavby, které podporují suburbanizaci a odjezd lidí z města. Ostrava by neměla být městem čtyřproudých silnic. Když chce člověk do přírody za klidem, tak musí sednout do auta a jet pryč. Není to tak, že by přímo v Ostravě pěkná příroda nebyla, ale ve většině případů je neudržovaná, nebo přímo nepřístupná.
Co dle Vás v tomto směru dělá město špatně?
Ostrava vůbec nepracuje s tzv. postindustriální neboli neměstskou zelení, která má potenciál pro rozvoj biodiverzity a rozvoj lidí. Často to jsou pozemky, které nejsou přístupné a jsou kontaminované odpadky. Příkladem je severní hranice Poodří až po Koblov, což jsou nádherná území s mrtvými rameny řeky Odry, mokřady, opět již zmíněné zarostlé haldy. Potenciál, ale nedostupný. Poodří by se mělo prodloužit podél Odry přes Svinov, kolem Landeku, plochy by se měly kultivovat, uklízet, zpřístupnit pro obyvatele. Mohlo by se jednat o zelené odpočinkové plochy mezi Porubou a zbytkem města. Ostrava by díky tomu mohla být městem přírody, ale zatím k tomu nesměřuje.
Aktuálně tvoříme nový strategický plán, který bude určovat priority rozvoje na následující období. Jakou chce Jan Lenart Ostravu v roce 2030?
Měla by být městem příjemným pro pobyt člověka a s vyřešeným životním prostředí, nebo by na tom měla minimálně již nějakou dobu pracovat. Vyřešeným životním prostředím však není myšlena jen kvalita vzduchu, ale také zeleň a její zpřístupnění, jakožto regeneračního zázemí pro občany.
Rozhovor vznikl redakční úpravou strukturovaného rozhovoru, který slouží jako podklad pro analytickou část strategického plánu města Ostravy pod značkou fajnOVA.
Autor: Jan Horák
