„Ostrava prošla za můj dosavadní život mnoha změnami, stejně jako já dobrými i špatnými“.
pocitOVA…
#mojeostrava
„Ostrava prošla za můj dosavadní život mnoha změnami, stejně jako já dobrými špatnými“. Ostrava je můj život, jen těžko bych ji opouštěl“, začal Zdeněk typický ostravský bard.
Kus života prožil v dolech. Studoval Hornicko – geologickou průmyslovku a pracoval na šachtě jako záchranář. Postupně se dopracoval na velitele.
Po úrazu začal Ostravu poznávat jinak. „Začal jsem Ostravu pozorovat z jiného úhlu a v jiném čase než pracující lidé. Jezdím hodně na kole a tak se dostanu na různá místa, kam třeba tolik lidí nechodí. Mnohokrát si přitom říkám tak tady jsem ještě nebyl. Je pořád co objevovat.“ povídá Zdeněk o Ostravě, kterou jinak zná, jak se říká, jako své boty. Na Ostravě velmi oceňuje cyklostezky.
Jako bývalý „pracovník“ v dolech, si pamatuje a ví, kde se nachází mnoho zapomenutých šachet a jam. “Vím o plno zapomenutých šachtách, o kterých nikdo dodnes moc neví. Plno jsem jich prošel, když jsem tam pracoval. To by bylo něco dát je do pucu“. Ale nevím, jestli by to dnešní kluky zajímalo, jestli by nedali přednost „důlní adventuře na počítači“, směje se.
Zdeněk vysvětluje, proč si vybral místo, které je zobrazeno na fotografii. „Kdysi tato vodárna byla vyhlídkou a restaurací a nechápu, proč ji zrušili a nic už tam není. Byl odtud krásný výhled. My jsme tam chodili kdysi na víno, bylo to pěkné místo, tam se brávaly holky. I když výhled tady už není takový jako dřív, kvůli okolním panelákům, nemuseli to tady rušit. Proč tohle místo chátrá, absolutně nechápe.
O Ostravě Zdeněk mluví velmi hezky. „Já nemám vesměs žádné negativa, já Ostravu vnímám hlavně pozitivně, i když někdy mi příjde zvláštní rozhodování vedení Ostravy, ale to už tak je…Co se mi však hodně nelíbí je, když se něco rozestaví a pak nedokončí, nebo se to nechá zchátrat. To je asi jediné co mě fakt naštve.
Centrum města Zdeněk pamatuje plné života. To si dnes nikdo neumí ani přestavit, jak to v centru žilo, ve dne v noci. Horníci dělali na třísměnný provoz a některé hospody jely nonstop. Všude bylo hodně lidí, oproti dnešku, ale že by to až tak vadilo, to asi ne-e.“ usmívá se.
Zdeněk se rozpovídal o své Ostravě a povídal a povídal. Má mnoho míst, které zbožňuje mnoho historek, mnoho přátel. Na závěr poznamenal, že Ostrava je zvláštní místo, sbližuje lidi mnohem více než kdekoli jinde. Jsou krásné místa na světě naposledy si lebedil na Bali,.. ale Ostrava je domov!!! se vším všudy, je to osobnost. (Zdeněk, 60)
pocitOVA…
…jsou příběhy lidí, kteří zde žijí od narození, ale i těch, co se do Ostravy přistěhovali. Jejich pohledy a názory na Ostravu a místa vás mohou překvapit, zaujmout nebo i rozladit. Nevidí Ostravu s růžovými brýlemi na nose, avšak našli něco, někoho – místo(a), která mají rádi. Jsou to lidé žijící mezi námi, lidé, kteří Ostravu vnímají po svém.
Fotografie i krátká povídání připravila studentka z Ostravy. Nechali jsme je beze změn. Tak, jak to cítí ona, tak, jak si s lidmi na fotografiích povídala. Jsou to příběhy lidí, našich přátel, známých, tatínků…inspirujte se.
Každý týden ve čtvrtek si můžete přečíst nový příběh na fajnova.cz
