Publikováno 16.8.2022

V Zoo Ostrava byly dokončeny dvě nové stavby s atraktivními výběhy nejen pro makaky a gibony

V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava se otevřely hned dvě nové expozice pro vzácné primáty a další zvířata. Do moderních chovatelských zařízení se ze starého pavilonu primátů přestěhovali makaci lví a giboni bělolící. Návštěvníci se mohou těšit i na další dosud nechované druhy.

Expozici tvoří dvě novostavby. Makaci lví mají k dispozici chovný a expoziční objekt s oploceným venkovním výběhem, součástí stavby jsou i příslušné inženýrské sítě, chodníky a mobiliář. Expozici gibonů a kopytníků tvoří venkovní expoziční výběh s vnitřním dvoupodlažním zázemím, vybudovány jsou také přilehlé zpevněné plochy, přípojky sítí a přeložka vedení plynu a užitkové vody.  Realizace obou pavilonů probíhala současně, a to v termínu od března 2020 do března 2022.

Naše zoologická zahrada, kterou ročně navštíví kolem půl milionu lidí, patří k nejoblíbenějším místům v Ostravě, kam míří návštěvníci města i místní obyvatelé a je častým cílem výletů celých rodin. Nové expozice výrazně zlepší podmínky života vzácných zvířat a pomohou naplnit cíl moderní zoologické zahrady, kterým je chov zvířat v co nejpřirozenějších podmínkách s respektem k jejich potřebám. Díky tomuto přístupu se v současnosti může ostravská zoo pyšnit největšími chovnými skupinami několika vzácných druhů primátů, k nimž patří i vyhubením ohrožení makaci lví,“ řekla náměstkyně primátora Kateřina Šebestová.

Zásadní je i nová expozice pro gibony bělolící, kteří patří k nejohroženějším druhům primátů a jsou vůbec nejvzácnějšími gibony chovanými v lidské péči. Chov v zoologických zahradách pro ně může být v budoucnu jedinou nadějí na zachování pro příští generace.

Gibony bělolící chová Zoo Ostrava od roku 2002, makaky lví od roku 1978. Celou dobu obývaly oba druhy těchto převzácných a v přírodě ohrožených primátů poměrně stísněné prostory bez přirozené vegetace. Starý pavilon pochází z roku 1966, je již naprosto nevyhovující a čeká jej demolice. Nyní se makaci a giboni dočkali nových a nadčasových chovatelských zařízení, která jim nabízejí mnohem více prostoru, vzrostlé stromy a celkové podmínky důležité pro jejich přirozené projevy a chování. Nové krásné stavby jistě ocení i návštěvníci, kteří mohou nyní pozorovat oba druhy přes sklo či z vyhlídek zcela bez optických bariér ve velkých přírodních výbězích, podobně jako je tomu v případě hulmanů posvátných, kočkodanů Dianiných nebo šimpanzů hornoguinejských,“ uvedl ředitel Zoo Ostrava Jiří Novák.

Expozice pro makaky lví byla nazvaná Wanderu. Tento domorodý název byl přejat i do dalších jazyků, jako je například němčina, angličtina, polština aj. Dříve byli pod tímto jménem známi i u nás a „wanderáci“, jak se jim říkávalo, byli poměrně běžně chovaní. Dnes jde o velice vzácný druh i v lidské péči. Expozice pro gibony bělolící nese název Vadhta ni, což v laoštině znamená Chrám gibonů. Stavba je z části zpodobněna jako opuštěný chrám, který postupně zarůstá vegetací. Má tak naznačovat, že největší hrozbou pro tato arboreální (na stromy vázaná) zvířata je činnost člověka, který odlesňuje a zabírá plochy původního primárního lesa. Přímou hrozbou je také nelegální lov.

Naopak, opuštěnou a nevyužívanou stavbu, třeba i starodávný chrám, si příroda může vzít zpět a pozvolna ji zaroste lesem. Giboni nemusí zmizet z povrchu země. Ještě není pozdě. Chrám gibonů je metafora, jde o „přetahovanou“ mezi člověkem a přírodou. Chrámem a posledním útočištěm gibonů je ve skutečnosti samotný les.

Investice města Ostravy činila bezmála 106,5 milionu korun bez DPH. Realizaci staveb prováděla spol. GEOSAN Group a.s.

Makak lví (Macaca silenus) je nejohroženější druh makaka. Obývá poslední zbytky tropického deštného lesa v pohoří Western Ghats v jihozápadní Indii až do výšky 2500 m n. m. Žije v malých skupinkách, jejichž teritoria se dříve překrývala a samci migrovali mezi skupinami. V důsledku kácení lesa jsou od sebe jednotlivé populace izolovány, čímž může docházet k nežádoucímu příbuzenskému křížení a snižování životaschopnosti populací. Ohrožen je i nelegálním lovem. Odhaduje se, že v přírodě žije méně než 2500 dospělých jedinců. V Červeném seznamu (IUCN Red List of Threatened Species) je veden jako ohrožený druh (Endangered). Své druhové jméno získal podle stříbřitě zbarvených chlupů okolo hlavy, které připomínají lví hřívu.

Gibon bělolící (Nomascus leucogenys) obývá tropické stálezelené lesy jižního Vietnamu a Laosu. Žijí v rodinných skupinách tvořených jedním samcem, jednou samicí a jejich mláďaty. V korunách se pohybuje pomocí dlouhých předních končetin – brachiací (ručkováním). Samec je černý s bílými licousy. Samice je žlutohnědá s bílými a černými znaky na hlavě. Své teritorium označuje voláním, které je zesilováno malým hrdelním vakem. Samice rodí jedno mládě, které je zprvu zbarvené jako matka. Po půl roce změní barvu na černou. U dospívajících samic se černá mění opět na žlutohnědou. Patří mezi nejohroženější druhy gibonů, v Červeném seznamu je veden jako kriticky ohrožený druh (Critically Endangered).

Kromě primátů budou nové expozice obývat i další druhy, v zoo většinou dosud nechované. V pavilonu Wanderu uvidí lidé vedle makaků tany severní (Tupaia belangeri), hroznýška skvrnitého (Gongylophis conicus) a gekončíka nočního (Eublepharis macularius), v Chrámu gibonů pak veverky šedobřiché (Tamops swinhoei), krokodýlovce čínské (Shinisaurus crocodilurus vietnamensis) a kardinálky čínské (Tanichthys albonubes). Ve venkovním výběhu s gibony jsou jelínci vepří (Hyelaphus porcinus porcinus), které návštěvníci již znají z Indie zblízka nebo z projížďky po safari.