V „modrozelené kuchařce“ naleznou zájemci informace, jak město přiblížit přírodě a snížit dopady klimatických změn
Ostrava ve spolupráci s Městským ateliérem prostorového plánování a architektury letos dokončila dokument s názvem „Metodika modrozelené infrastruktury statutárního města Ostravy,“ který na území města definuje zásady pro vytváření tzv. modrozelené infrastruktury a požadavky, které budou kladeny na projektování investičních projektů budovaných na pozemcích, při výstavbě budov a úpravě veřejných prostranství ve vlastnictví města.
„V podstatě jde o jakýsi návod, obsahující rozličná opatření v rámci tzv. modrozelené infrastruktury, který slouží především starostům městských obvodů, ale také projektantům či investorům. Jednotlivými kroky chceme město přiblížit přírodě, plánovanými zásahy ve veřejném prostoru bychom měli dosáhnout významnějšího množství udržované veřejné zeleně, doplňované větším počtem vodních prvků a prvků podporujících biodiverzitu, tak abychom snížili dopady klimatických změn a adaptovali co nejlépe městský prostor. Metodika doplňuje strategii adaptace na klimatickou změnu, kterou město disponuje od roku 2018 a kterou průběžně aktualizuje,“ uvedla Hana Tichánková, náměstkyně primátora.
Modrozelená infrastruktura je chápána jako provázaný systém modrých (vodních) a zelených (vegetačních) ploch v zastavěném území, které přispívají k hospodaření s dešťovými vodami. Napodobíme-li princip přirozeného vodního cyklu, můžeme se vyrovnávat s negativy spojenými se změnou klimatu. Základem je založení městské vegetace v kombinaci s hydrologickými prvky městského systému odvodnění.
Příklady modrozelené infrastruktury jsou zelené střechy i fasády, stromy a keře, květinové zákony, nezpevněné trávníkové plochy, zpevněné propustné povrchy, ozeleněné tramvajové pásy, průlehy, povrchové rýhy, podzemí rýhy, povrchové retenční nádrže i akumulační nádrže pro zachycování odtoku ze střech, designové vodní prvky a další. Při výstavbě budov a úpravě veřejných prostranství ve vlastnictví města jsou důsledně prosazovány zásady hospodaření se srážkovými vodami v souladu s adaptační strategií města. Srážkové vody ze staveb jsou tam, kde je to možné, akumulovány a následně využívány, zasakovány, případně odváděny do vod povrchových nebo kanalizace, tak aby se snížil povrchový odtok z území města.
„Zelené projekty podporujeme dlouhodobě tím způsobem, aby bylo území města členěno parky a parčíky, ulicemi se stromořadím. Okolo chodníků a cest jsou budovány trvalkové záhony a květnaté louky. Omezujeme betonové, asfaltové a zastavěné (nezasákavé) plochy. Ty jsou například u nově budovaných parkovišť nahrazovány propustnými materiály, aby se méně zadržovalo teplo vlivem slunečního záření a vzduch se více neohříval. Do projektů spojených s klimatem je zapojována i široká veřejnost, lidé v Ostravě například vyplňovali tzv. pocitovou mapu horka. Abychom předcházeli problematice sucha a horka, upravili jsme frekvence sečení trávy a necháváme také vyrovnávací zelené ostrůvky v travnatých porostech,“ doplnil Aleš Boháč, náměstek primátora.
Ostrava má svou strategii, související se změnami klimatu. Byla zpracována v roce 2017 pod názvem Adaptační strategie statutárního města Ostravy na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu. V roce 2018 následně vznikl AKČNÍ PLÁN – Adaptační strategie statutárního města Ostravy na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu, kde je počítáno s postupným nárůstem průměrných ročních teplot o cca 2,5 – 3 stupně Celsia do roku 2100 (v porovnání s průměrem za období let 1961–2009).
V rámci Adaptační strategie města má Ostrava alokovány prostředky na projekty čelící dopadům a rizikům vyplývajícím ze změn klimatu. Město má zřízen též Fond životního prostředí na poskytování prostředků v záležitostech souvisejících s ochranou přírody a krajiny, půdy, ovzduší, odpadovým hospodářstvím a vodním hospodářstvím města, výsadbou zeleně a dalších. Metodiku zelené infrastruktury naleznou zájemci v odkazu https://1url.cz/luQ1X, na webu města, zdravaova.cz a fajnova.cz pak i detailnější informace k jednotlivým projektům. Nutno dodat, že metodika není dogmatickým dokumentem, je to živý dokument, který se vyvíjí a bude doplňován o nové technologie a dobré praxe nejen z Ostravy. Metodiku využívá jako inspiraci také podobný, poněkud obecnější „návod na použití“, který připravuje Moravskoslezský kraj pro obce v rámci svého projektu LIFE COALA (Coal Mining Landscape Adaptation) financovaného z komunitárního programu Evropské komise LIFE.
