Moravskoslezská vědecká knihovna

fajnOVA
/
Projekty
/
Moravskoslezská vědecká knihovna

nadzemních podlaží

podzemní podlaží

z 80 %

energeticky samostatná

Ostrava se dočká nové Moravskoslezské vědecké knihovny. Budova Nové radnice, kde je aktuálně knihovna umístěna, je kapacitně i kvalitativně nevyhovující. Černá kostka, jak je nová vědecká knihovna přezdívána, tak nabídne nejen nový, moderní prostor pro uskladnění knih, ale také kreativní místo pro setkávání lidí.

Moravskoslezská vědecká knihovna v současné době sídlí v budově Nové radnice. Denně ji navštíví přibližně 900 osob, prostory však nejsou takovému počtu přizpůsobeny. Nevyhovující je také nepřiměřená vlhkost v suterénních skladech. Protože byla kapacita pro knihovnický fond naplněna, další publikace se umisťují mimo budovu Nové radnice, což představuje výraznou komplikaci pro zaměstnance knihovny. Nová vědecká knihovna by tak měla nabídnout prostor pro všechny dokumenty (nyní se jedná o cca 1,2 milionů publikací).

O projektu

V roce 2004 byla vyhlášena architektonická soutěž, z níž vzešel projekt architektů Pilaře a Kuby známý jako Černá kostka. Ten počítá s umístěním budovy na ulici 28. října, naproti Domu kultury. Roku 2008 kraj vyhlásil zadávací řízení, nabídky však daleko převýšily očekávané náklady a od původního záměru se tak ustoupilo. V další fázi byl záměr přepracován tak, aby náklady byly podstatně nižší, nově jmenovaná vláda ČR však v roce 2010 zrušila rozhodnutí o spolufinancování novostavby a práce na projektu tak byly zastaveny.

V následujících letech vedení kraje zvažovalo další možné varianty podoby a umístění nové knihovny. V roce 2018 přišel zlom – návrat k původnímu plánu Černé kostky a uzavření memoranda o spolufinancování mezi jednotlivými stranami. Moravskoslezský kraj měl přispět 400 milionů korun, stát 800 milionů korun a město Ostrava 150 milionů korun.

Ačkoliv stát později od dohody ustoupil a nabídl financování pouze 10 % nákladů, podařilo se vedení MSK zajistit začlenění projektu mezi ty, které žádají o podporu z Fondu pro spravedlivou transformaci. Tento fond je určen na podporu regionů, které byly zasaženy následky útlumu těžby uhlí. Díky spolufinancování by mělo být pokryto kolem 85 % z plánovaných 2 miliard nákladů (o zbytek se podělí město a kraj). Architektonický ateliér Kuba & Pilař tak dostal za úkol přepracovat již podruhé svůj záměr tak, aby vyhovoval aktuálním požadavkům fondu.

Aktuálně

Projekt Černé kostky by měl být “knihovnou zelenou”, tzn. že budova by z více jak 80 % měla být energeticky samostatná a k vytápění využívat systém zemních čerpadel. Své místo zde najde zpracování dešťové vody, inteligentní řešení osvětlení nebo bezpapírové kopírování. Zároveň by knihovna, jako centrum vzdělanosti a digitalizace, měla mít přesah mimo samotný kraj a napojit se na další evropská centra, a tím se zařadit mezi TOP knihovny Evropy. Kromě digitalizace aktuálního knihovnického fondu by se měly zdigitalizovat dokumenty regionálních knihoven, muzeí, ale také třeba firem z regionu.

Ačkoliv navenek nedošlo ve vzhledu budovy k výraznějším změnám, uvnitř se projekt proti původnímu návrhu změnil. Ubylo kanceláří, knih ve volném výběru a přibylo volného prostoru pro studium. Nově se zde objevuje digitalizační pracoviště – tzv. makerspace, které umožní práci s roboty, virtuální realitou, návštěvníkům poslouží také počítačová učebna, umělecké kino nebo nahrávací studio.

Knihovna by měla mít dvě podzemní podlaží a devět nadzemních. Půdorys budovy bude mít rozměry 36 x 36 metrů, na výšku to bude 42 metrů, nebude se tedy jednat o pravidelnou krychli. V podzemí bude parkoviště pro 78 automobilů, v přízemí pak recepce s kavárnou a noční studovnou. V nadzemních patrech se střídají kompaktní regály s knihami a dalšími digitálními pracovišti, například 3D tiskárnami, knižními skenery, chybět nebudou ani výukoví roboti s možností rychlých vzdálených přístupů k elektronickým informačním databázím. Nejvyšší podlaží pak budou mít administrativní charakter. Šesté podlaží se bude pronajímat.

Pokud vše proběhne podle plánu, měl by být dotační titul vyhlášen v roce 2022 a stavba tak konečně zamíří k vlastní realizaci, s níž se počítá od roku 2024. Dokončení je plánováno na rok 2027.