Moravskoslezská vědecká knihovna

Strategický projekt

2006

Záměr

2020

Příprava

2024

Realizace

2027

Dokončeno

Moravskoslezská vědecká knihovna v současné době sídlí v budově Nové radnice. Denně ji navštíví přibližně 900 osob, prostory však nejsou takovému počtu přizpůsobeny. Nevyhovující je také nepřiměřená vlhkost v suterénních skladech, kterými prochází technická vedení médií. Kapacita pro knihovnický fond byla naplněna, další publikace se tedy umisťují mimo budovu Nové radnice, což představuje výraznou komplikaci pro zaměstnance knihovny. Nová vědecká knihovna by měla nabídnout prostor pro všechny dokumenty (nyní se jedná o cca 1,2 milionů dokumentů).

„Ambicí knihovny je poskytovat služby 21. století a stát se komunitním a vzdělávacím centrem. Nejde jen o uskladnění knih pod jednou střechou, ale cílem je vytvořit knihovnu jako kreativní prostor pro setkávání lidí. Staneme se digitální knihovnou s digitálními službami. Projekt Černá kostka je zárukou takového prostoru,“ řekla ředitelka Moravskoslezské vědecké knihovny Libuše Foberová.

Knihovna bude umístěna na ulici 28. října, naproti Domu kultury.

Vývoj projektu Černá kostka

V roce 2004 byla vyhlášena architektonická soutěž, z níž vzešel projekt architektů Pilaře a Kuby známý jako Černá kostka – výstavba nové vědecké knihovny v Moravskoslezském kraji. Roku 2008 kraj vyhlásil zadávací řízení. Nabídky však daleko převýšily očekávané náklady a z původního záměru se tak ustoupilo. Záměr byl přepracován tak, aby náklady byly podstatně nižší. Nově jmenovaná vláda ČR však v roce 2010 zrušila rozhodnutí o spolufinancování novostavby a práce na projektu tak byly zastaveny.

V roce 2015 se upustilo od samotného projektu Černé kostky, vedení kraje však neodstoupilo od projektu nové budovy pro moravskoslezskou knihovnu úplně – kraj začal zvažovat další možné varianty nové budovy.

V roce 2018 přišel zlom – návrat k původnímu plánu Černé kostky a uzavření memoranda, ve které se jednotlivé stran domluvily na spolufinancování projektu: Moravskoslezský kraj 400 milionů, stát 800 milionů korun a město Ostrava 150 milionů korun.

Ačkoliv stát později od dohody ustoupil a nabídl financování pouze 10 % nákladů, podařilo se vedení MSK zajistit začlenění projektu mezi ty, které žádají o podporu z Fondu pro spravedlivou transformaci, z něhož by mělo by být pokryto kolem 85 % z plánovaných 2 miliard nákladů (o zbytek se podělí město a kraj). Fond pro spravedlivou transformaci je určen na podporu regionů, které byly zasaženy následky útlumu těžby uhlí a Moravskoslezský kraj by z něj měl získat více jak 19 miliard korun, které budou směřovat na různé projekty. Moravskoslezská vědecká knihovna má být jednou z nich.

Architektonický ateliér Kuba & Pilař dostal tedy za úkol přepracovat již podruhé svůj záměr, aby vyhovoval aktuálním požadavkům fondu.

Moravskoslezská vědecká knihovna aktuálně

Projekt Černé kostky by ve skutečnosti měl být “knihovnou zelenou”, tzn. že budova by z více jak 80 % měla být energeticky samostatná a k vytápění využívat systém zemních čerpadel. Své místo zde najde zpracování dešťové vody, inteligentní řešení osvětlení nebo bezpapírové kopírování.

Knihovna jako centrum vzdělanosti a digitalizace by měla mít přesah mimo samotný kraj, napojit se na další evropská centra a zařadit se mezi TOP knihovny Evropy. Kromě digitalizace aktuálního knihovnického fondu by se tak měly zdigitalizovat dokumenty regionálních knihoven, muzeí, ale také třeba firem z regionu.

Ačkoliv navenek nedošlo ve vzhledu budovy k výraznějším změnám, uvnitř se projekt proti původnímu návrhu změnil. Ubylo kanceláří, knih ve volném výběru a přibylo volného prostoru pro studium. Nově se zde objevuje digitalizační pracoviště – tzv. makerspace, které umožní práci s roboty, virtuální realitou, návštěvníkům poslouží také počítačová učebna, umělecké kino nebo nahrávací studio.

Knihovna by měla mít dvě podzemní podlaží a devět nadzemních. Půdorys budovy bude mít rozměry 36 x 36 metrů, na výšku to bude 42 metrů, nebude se tedy jednat o pravidelnou krychli.

V podzemí bude parkoviště pro 78 automobilů a právě takzvaná makerspace dílna, tedy digitální pracoviště. V přízemí pak recepce s kavárnou a noční studovnou.

V nadzemních patrech se střídají kompaktní regály s knihami a dalšími digitálními pracovišti, například 3D tiskárnami, knižními skenery, chybět nebudou ani výukoví roboti s možností rychlých vzdálených přístupů k elektronickým informačním databázím.

Nejvyšší podlaží pak budou mít administrativní charakter. Šesté podlaží se bude pronajímat.

Pokud vše proběhne podle plánu, měl by být dotační titul vyhlášen v roce 2022 a stavba tak konečně zamířila k vlastní realizaci, s níž se počítá od roku 2024. Návštěvníkům by měla být otevřena roku 2027.