Ne všechno, co mění město, je vidět
Jak ostravská dobrá praxe mění pohled šesti evropských měst na vztah mezi obyvateli, úřady a veřejným prostorem.
Existují místa, která si nikdo nefotí. Nenajdete je v turistických brožurách, málokdy se objeví ve vizualizacích architektů a téměř nikdy se o nich nemluví v politických debatách. Malý kousek trávy mezi domy, lavička pod stromy, dvůr, kterým jen rychle projdete cestou na autobus. Prostor, který působí, jako by ztratil svůj smysl. A přitom právě tady se často pozná, jak kvalitní město opravdu je – centimetr po centimetru.
Rozdíl mezi „prostorem“ a „místem“ totiž nevytváří jen projekt nebo architekt. Vzniká díky lidem, kteří ho používají, díky vztahům, které se tam rodí, a díky tomu, jestli ho komunita přijme za svůj. Dlouho jsme se na proměnu měst dívali hlavně skrze velké projekty, investice a plány. To všechno je samozřejmě důležité. Ale čím dál víc měst si uvědomuje, že existuje i jiný typ změny – méně viditelný, ale stejně zásadní. Takový, který vzniká zdola. Z iniciativy lidí, ze spolupráce mezi obyvateli a městem a z energie, která už v komunitách je.
V době, kterou charakterizuje rostoucí individualizace, méně příležitostí k sociálnímu kontaktu a rozšířená nedůvěra k institucím, získává veřejný prostor význam, který dalece přesahuje jeho fyzickou podobu. Stává se jedním z mála zbývajících míst, kde lze stále budovat vztahy, vytvářet důvěru a zažívat, co znamená být aktivním občanem. Právě z téhle myšlenky vznikl projekt We Create Space – dobrá praxe města Ostravy, která dnes spojuje města napříč Evropou v rámci přenosové sítě URBACT. Stojí za ní jednoduchá, ale odvážná otázka: co kdyby obyvatelé nebyli jen „příjemci“ rozhodnutí města, ale sami se podíleli na tom, jak jejich okolí vypadá?
Když se malý kus zeleně stane něčím víc než komunitní zahradou (a z obyvatel se stanou hybatelé změn ve městě)
Všechno začalo v roce 2017, kdy Ostrava spustila program Tvoříme prostor. Ten nabízí lidem, spolkům i neformálním skupinám peníze, technickou podporu i pomoc s administrativou, aby mohli sami realizovat projekty ve veřejném prostoru. Myšlenka byla jednoduchá: místo toho, aby město rozhodovalo, co lidé potřebují, začalo vytvářet podmínky, aby s nápady přicházeli sami.
Od té doby byly podpořeny desítky projektů zaměřených na zlepšení kvality života v jednotlivých čtvrtích – komunitní zahrady, sousedské akce, dočasné oživení nevyužívaných míst, zásahy taktického urbanismu nebo drobné proměny veřejného prostoru. Na první pohled nic velkého. Při bližším pohledu se však ukazuje něco podstatnějšího.
Lavička není jen městský mobiliář – může být důvodem se zastavit a dát se do řeči. Sdílená zahrada není jen zeleň – může spojit sousedy, kteří se do té doby ani neznali. Dočasná akce může změnit to, jak lidé místo vnímají, a otevřít cestu k trvalejším změnám. To nejdůležitější, co program přináší, nejsou jen fyzické úpravy, ale hlavně schopnost posilovat důvěru, spolupráci a pocit spoluzodpovědnosti za veřejný prostor.
Postupně se z programu stal promyšlený systém složený z otevřených výzev, mikrograntů, administrativní podpory, aktivace veřejného prostoru, zapojování komunit, komunikačních aktivit i průběžného vyhodnocování výsledků. Právě díky této kombinaci nástrojů se program stal dobrou praxí programu URBACT.
To, co na We Create Space zaujalo další evropská města, není jen samotný nápad, ale hlavně způsob, jakým funguje: přístup, který chápe veřejný prostor jako společnou hodnotu, kterou lze aktivovat prostřednictvím spolupráce mezi institucemi a komunitami. V době rostoucí sociální izolace, klesající důvěry v instituce a potřeby budovat odolnější, inkluzivnější a udržitelnější města získává tento přístup význam, který daleko přesahuje fyzickou podobu městského prostoru.
Šest měst, jedna evropská laboratoř učení
Když URBACT vybral We Create Space jako dobrou praxi, začala nová kapitola jeho příběhu. Dnes síť sdružuje šest partnerských měst (Granollers, Rouen Metropole Normandie, Pescara, Bukurešť (6. obvod), Košalin a Niš), která spojuje společná výzva: porozumět tomu, jak se obyvatelé a komunity mohou stát hlavními aktéry proměny města a nebýt jen diváky.
Rozdíly mezi partnery jsou značné. Granollers (Španělsko) přináší bohaté zkušenosti s participativním řízením. Rouen Metropole Normandie (Francie) dlouhodobě pracuje na pomezí regenerace měst, veřejného prostoru a zapojování komunit. Pescara (Itálie) sdílí zkušenosti z práce v sociálně znevýhodněných čtvrtích a s ohroženými skupinami. Bukurešť 6. obvod (Rumunsko) řeší výzvy typické pro velké metropolitní prostředí. Košalin (Polsko) nabízí silné know-how v oblasti správy dotačních programů a místního rozvoje. Niš (Srbsko) experimentuje s inovativními přístupy propojujícími komunikaci, digitální nástroje a oživování veřejného prostoru.
Právě tato rozmanitost je jednou z největších silných stránek celé sítě. Přenos dobré praxe totiž neznamená její kopírování. Každé město má svou vlastní historii, administrativní kapacity, úroveň občanské participace i politické priority. To, co funguje v Ostravě, nelze jednoduše převzít jinde – je třeba to nejprve pochopit, poté reinterpretovat a přizpůsobit.
Během prvních měsíců fungování sítě se partneři zaměřili na hlubší porozumění této dobré praxi a na prozkoumání jejího potenciálu pro přenos do svého lokálního prostředí. Prostřednictvím dvou mezinárodních setkání v Ostravě a Košalinu, návštěv vedoucího partnera a experta v partnerských městech a řady dalších aktivit měli účastníci možnost vidět, jak tato praxe v reálně funguje, setkat se s předkladateli projektů, zaměstnanci samosprávy a místními aktéry, a diskutovat o faktorech, které v průběhu času přispěly k úspěchu programu.
Tento společný proces učení vedl ke vzniku studie přenositelnosti – dokumentu, který analyzuje vývoj dobré praxe, identifikuje její klíčové prvky a způsob fungování, mapuje předpoklady i bariéry v jednotlivých partnerských městech a definuje metodický rámec pro další fáze přenosu. Současně byly ve všech partnerských městech vytvořeny místní skupiny URBACT (ULG), které sdružují zástupce samosprávy, neziskové organizace, obyvatele i další relevantní aktéry, aby společně diskutovali místní potřeby, příležitosti a možnosti adaptace ostravské praxe. Tyto aktivity společně vytvořily sdílenou znalostní základnu pro další fáze experimentování, přizpůsobování a přenosu této praxe.
Klíčovou roli budou hrát tzv. testovací akce – malé pilotní projekty, které bude každé město realizovat ve svém vlastním prostředí. Ty umožní partnerům ověřit, jak jednotlivé prvky ostravské praxe budou fungovat v jejich lokálních podmínkách, sbírat data, identifikovat překážky a vytvořit základ pro budoucí plány přenosu.
V tomto smyslu funguje celá síť jako evropská městská laboratoř – prostor, kde mohou města společně zkoušet nové věci, učit se a zlepšovat. Možná právě to je nejdůležitější lekce, kterou zkušenost We Create Space přináší: města se mění tehdy, když dokážou probudit energii, která v nich už existuje. Když promění obyvatele, spolky a komunity z pasivních pozorovatelů v aktivní tvůrce. Když pochopí, že hodnota veřejného prostoru nespočívá jen v tom, co obsahuje, ale především ve vztazích, které umožňuje.
Protože vytvářet prostor neznamená pouze proměňovat místa. Znamená to vytvářet podmínky pro to, aby se lidé mohli setkávat, spolupracovat a společně utvářet život ve svém městě.
Autor: Daniele Terzariol, URBACT Lead expert
