Město památek a míst, která dýchají zvláštní atmosférou dodnes, i to je Ostrava.
pocitOVA…
#mojeostrava
„Vítkovické nádraží mám spojené s dětstvím, protože jsme blízko něj bydleli, a často jsme sem s bráchou a otcem chodívali. Takže jsem si k němu vytvořil zvláštní vztah.“ Povídá Ondra o místě, kde prožil část svého dětství. Tehdy ho nejvíce oslovil interiér nádraží, pastelové barvy, a jinakost, ani ne tolik z architektonického hlediska, protože když je člověk malý, tolik to nevnímá, dle jeho slov, ale spíše tou svou zvláštností, duchem místa. Později, když byl starší, rád se na místo vracel. „Od roku 2011 jsem na nádraží chodíval, poměrně pravidelně, zachycovat dokument, atmosféru tohoto pro mne zvláštního místa.“ Dodnes občas jezdí z nádraží vlakem. Vítkovické nádraží považuje za jeden z klenotů, či dominant Ostravy, za stavbu, která se v Bruselském stylu dochovala, a nic převratného se na ni nezměnilo. Zachovala si svou tvář. A právě tohle se mu na daném místě líbí, proto se rád vrací i nadále, vždy si totiž najde něco, co jej, z fotografického hlediska, zaujme.
Nádraží slaví nyní 50 let od svého otevření. „Bylo to v roce 1967, kdy ho slavnostně otevřeli,“ povídá Ondra. V Ostravě žije od narození, nejprve bydlel právě ve Vítkovicích a pak na různých místech, naposledy v Porubě. Nejsilnější vztah si vybudoval k Vítkovicím.
„Ostravu mám rád hlavně proto, že při fotografování tady stále nalézám zajímavé motivy a situace, ke svým projektům. Tím, že stále častěji mizí prvky, které mě přitahují, například staré budovy, tak se je snažím zachytit v jejich podobě i jako vzpomínku na historii.“
Ostrava je, dle něj, zajímavá i silná zároveň. Z pohledu novodobé historie, ať už v průmyslu, tak i budovách a celkové historie města spojené se Socialismem. Cítí, že vedení města se za tyto stavby docela stydí, ale on v tom vidí výjimečnost a odlišnost od jiných měst. (Ondra, 28)
pocitOVA…
…jsou příběhy lidí, kteří zde žijí od narození, ale i těch, co se do Ostravy přistěhovali. Jejich pohledy a názory na Ostravu a místa vás mohou překvapit, zaujmout nebo i rozladit. Nevidí Ostravu s růžovými brýlemi na nose, avšak našli něco, někoho – místo(a), která mají rádi. Jsou to lidé žijící mezi námi, lidé, kteří Ostravu vnímají po svém.
Fotografie i krátká povídání připravila studentka z Ostravy. Nechali jsme je beze změn. Tak, jak to cítí ona, tak, jak si s lidmi na fotografiích povídala. Jsou to příběhy lidí, našich přátel, známých, tatínků…inspirujte se.
Každý týden ve čtvrtek si můžete přečíst nový příběh na fajnova.cz
