Publikováno 5.4.2017

Revitalizace historické budovy jatek

Vlajkový projekt ze Strategického plánu: Rekonstrukce historické budovy městských jatek – přeměna na kulturní centrum

Pro ty Ostravany, kteří bojovali za zachování jatek, snad vše dopadne k jejich spokojenosti. Srdce zaplesá hlavně kulturně laděným obyvatelům, protože jatka budou sloužit platformě PLATO neboli Městské galerii. Umění v historicky ceněném objektu, co víc si asi přát.

Historie

Jatka jako zvláštní typ továrny na maso se zrodila v návaznosti na modernizaci sídel probíhajících v proběhu 19. století. Nastupující strojová doba a životní nároky moderního člověka si vynutily změny ve způsobu zabíjení těchto tvorů, dříve spojené s tradičními rituály. V Ostravě byl do konce 19. století trh s jatečním dobytkem na ploše bývalého Antonínova náměstí (dnešní Smetanovo), kde se obchodovalo se zvířaty z mnoha zemí monarchie. Tyto prostory se staly z hlediska hygieny neúnosnými, a tak se hledala cesta, kde by mohla nová jatka vzniknout.

První objekty ostravských jatek byly postaveny už v roce 1881, kdy vznikly drobné, účelově řešené objekty s jednoduchými fasádami z režného zdiva, z nichž je zachována pouze hala u železniční trati. Na to navázala druhá etapa výstavby od konce 80 let, až do roku 1910, kdy vznikly dodnes zachované objekty porážky prasat, solírny, nové strojovny s kotelnou a nové ledárny s věží. V této fázi rozšíření areálu se již plně projevila tendence k připodobnění průmyslové architektury městskému prostředí a historicky a společensky vyšším architektonickým typům objektů. Horizontální hladinu rozčlenila věž, atiky a profilovaná komínová tělesa. U fasád se pozornost soustředila na bohatě utvářené římsy, pilastry, ostění a různotvárné otvory oken a dveří, vše z cihelných tvarovek.

V období 1. světové války se stala jatka podnikem strategického významu. Po ukončení války, s postupným rozvojem města začala jatka nepostačovat, a to nejen z důvodů technického pokroku, ale i s ohledem na růst počtu obyvatel města, takže směrem ke Stodolní a Porážkové ulici byla jatka v letech 1925 – 1927 rozšířena a modernizována.

V období od roku 1927 do roku 1945 se v areálu jatek neprováděly žádné větší stavení zásahy. Těsně po ukončení války bylo zástupci města opět konstatované, že vzhledem k značné opotřebovanosti jak budov tak technologických zařízení bude nutné najít místo pro nová moderní jatka. Provoz jatek však zůstal ve stávající lokalitě až do roku 1965, kdy se přestěhoval do masokombinátu v Martinově. Areál byl do roku 1986 využíván Technickými a zahradními službami města Ostravy a Severomoravskými pekárnami. V 90. letech 20. stol. byla dřevěná věžička chladírny rozebrána a snesena. Po opuštění jatek firmami areál začal chátrat. Část hal byla zbořena. Od roku 1987 byla památkově chráněna nejstarší část areálu. V roce 1994 na to navázalo prohlášení o ochraně dalších cihelných objektů z konce 19. století v jejím bezprostředním okolí.
Odkaz na celý článek

Jakou tvář budou mít historická Jatka?

V únoru 2017 město vyhlásilo mezinárodní architektonickou soutěž na rekonstrukci historické budovy bývalých městských jatek. Již předtím oslovilo pět studií a kanceláří – architekta Petra Hájka z Prahy, arch. Roberta Konieczneho z KWK PROMES Katowice, arch. Arkana Zeytinoglu z Vídně, arch. Irakli Eristavi ze společnosti zerozero z Prešova a Wenink – Holtkamp Architecten z Eindhovenu.

Do soutěže se přihlásilo 9 zájemců včetně významných zahraničních společností, bohužel 3 z nich byly vyřazeny pro nesplnění podmínek soutěže. Bylo vybráno pět kanceláří, které doplnily sestavu účastníků soutěže: Ing. Arch. Lukáš Kordík z GUTGUT z Bratislavy, architektonická kancelář PLURAL z Bratislavy, Ing. Arch. Josef Kiszka z ARKISS-ING z Havířova, RADAARCHITEKTI z Brna, McCullough Mulvin Architects z Dublinu.

Do 21. dubna mohu účastníci odevzdat své návrhy, které posoudí porota a vybere buď v prvním kole, případně požádá o dopracování návrhu na základě zpřesněných soutěžních podmínek. V červnu by mohlo zastupitelstvo města schválit výsledky architektonické soutěže a realizace vítězného návrhu by mohla začít v polovině roku 2018.

Organizátorem soutěže je známý brněnský architekt Ludvík Grym, porota zasedne v tomto složení – závislí členové poroty primátor Ostravy Tomáš Macura, radní města Lukáš Semerák, ředitel Plato Ostrava Marek Pokorný a dále nezávislí porotci pražská architektka Pavla Melková, brněnský architekt Zdeněk Fránek, architekt Pavol Paňák z Bratislavy a architekt Ivan Reiman z Berlína.

Termín odevzdání návrhů byla 21.4.2017. Informace k veřejné soutěži naleznete na odkazu níže. Veřejná soutěž

Vítězem mezinárodní architektonické soutěže na přeměnu bývalých městských jatek je studio Petr Hájek Architekti z Prahy. Porota ocenila jeho návrh jako citlivý a působivý a zároveň podle porotců nejlépe odpovídající potřebám galerie PLATO, která bude v objektu sídlit. Primátor Tomáš Macura informoval, že městská rada na svém jednání 2. května vítězný návrh schválila. Více informací zde.

Všechny soutěžní návrhy budou vystaveny od 31. května do středy 14. června vždy od 14 do 18 hodin, v bývalém hobby marketu BAUHAUS Janáčkově ulici v centru Ostravy.
Městská galerie PLATO

Poté, co pražský architekt Hájek odmítl podepsat smlouvu na dodání projektové dokumentace, oslovilo město polského architekta Roberta Konieczneho z Katovic, který se spolu s Hájkem účastnil výběrového řízení na dodání projektové dokumentace. Více v článku.

Milníky projektu:

  • Jatka řeší ministerstvo kultury.
  • Bauhaus chce jatka vyjmout z památkové ochrany.
  • Ostrava koupila jatka za 80 mil. zpět.
  • Prohlídka jatek pro novináře.
  • Vyhlášení architektonické soutěže.
  • 21. 4. – odevzdání soutěžních návrhů.
  • Ve dnech 25. – 26. 4. se uskuteční zasedání poroty k hodnocení soutěžních návrhů.
  • Květen 2017– zastupitelstvo města schválilo na základě doporučení poroty výsledky architektonické soutěže.
  • Říjen 2017 do hry se dostává polský architekt Robert Konieczny z Katovic z důvodu nepodepsání smlouvy s architektem Hájkem

FOTOGALERIE

Visit Us On FacebookVisit Us On TwitterVisit Us On Instagram