Publikováno 21.8.2017

Klimatické změny se týkají nás všech

Kandidujeme na evropské zelené město

Získat titul European Green Capital znamená především přesvědčit odborníky. A Ostrava je na tom v mnoha ukazatelích týkajících se životního prostředí lépe než jiná evropská města.
Dvěma klíčovými tématy při posuzování měst v soutěži jsou zmírňování dopadů klimatických změn a adaptace na klimatické změny.

Zmírňování dopadů změny klimatu obecně zahrnuje snížení lidských (antropogenních) emisí skleníkových plynů. Naopak, adaptace na globální oteplování jsou opatření přijatá pro obranu proti případným (nebo nevyhnutelným) dopadům globálního oteplování. Jedná se sice o globální témata, ale i města musí přispět svým dílem. A Ostrava je v tomto směru proaktivní.

Snižování produkce skleníkových plynů

Jedním ze skleníkových plynů ovlivňujícím klima je oxid uhličitý (CO2). Město Ostrava se stalo v listopadu 2011 oficiálním členem mezinárodního Paktu starostů a primátorů (Covenant of Mayors) a zároveň se také v roce 2015 přihlásilo k iniciativě Evropské komise Inteligentní města a obce (Smart Cities and Communities). V rámci těchto iniciativ se zavázalo ke snižování emisí do roku 2020 v souladu se strategií EU.

Podle nastavených podmínek se u měst jedná o snížení emisí CO2 v období od roku 2000 do roku 2020 o 20 procent. Ostrava dobrovolně přijala závazek ještě nad tuto hranici s tím, že dosáhne snížení emisí CO2 na svém území do roku 2020 o celou čtvrtinu, tedy celkově o 25 %. Postupné naplňování tohoto závazku by měla potvrdit i nyní prováděná monitorovací emisní inventura (bilance) za rok 2015.

Město Ostrava produkuje průměrně 3,7 tun CO2 na obyvatele za rok. Tento údaj je zajímavý hlavně ve srovnání s jinými městy. Z kandidátů na European Green Capital 2019 je na tom lépe pouze Oslo (2,3 t CO2). Ostatní města zaostávají: Lisabon produkuje 3,8 t CO2, Gent 5,64 t CO2, Lahti 6,96 t CO2 a estonský Tallin dokonce 8,5 t CO2.

Městská zeleň

Ke zmírňování dopadů klimatických změn přispívá i rozšiřování lesů, které odstraňují CO2 z atmosféry. Jen v rámci projektů izolační zeleně v letech 2013-2015 dosáhl počet vysázených stromů 7 000 a keřů 20 000 kusů. V rámci projektů ÚSES (Územní systém ekologické stability) bylo v letech 2013-2016 na území města vysázeno dokonce 120 000 stromů a 300 000 keřů.

Energetická náročnost

Významnou roli může také hrát energetická účinnost, například prostřednictvím zlepšení tepelné izolace budov. Ostrava v minulém období realizovala projekty vedoucí ke snižování energetické náročnosti budov. V rámci projektů Ekotermo I-IV a tří dalších bylo zatepleno 31 budov s plochou téměř 100 tis. m2, což přineslo snížení spotřeby energie o 18 tis. GJ za rok a v konečném důsledku znamenající snížení emisí CO2 o 1,4 tis. t za rok.

Adaptační strategie

Ostrava jako jedno z osmi měst v České republice zpracovává Adaptační strategii na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu.

„Jedná se o klíčový dokument představující dlouhodobou strategii pro zvýšení odolnosti města vůči negativním dopadům a rizikům vyplývajících ze změny klimatu na místní úrovni. Dokončen bude letos v září.  Zpracován bude také přehled typových projektů a navrženy budou pilotní projekty i opatření k realizaci,“ uvedla náměstkyně primátora pro životní prostření Kateřina Šebestová.

V souvislosti s přípravou této strategie spustilo město Ostrava v pondělí 31. července pro veřejnost „pocitovou mapu horka“, podobnou jako obyvatelé města a okolí vyplňovali loni v létě v rámci přípravy nového Strategického plánu pod značkou fajnOVA. Do mapy horka se označovala místa, kde v době letních veder tráví nejraději čas, kde se naopak v teplých dnech necítí příjemně, nebo které místo by v létě doporučili návštěvníků Ostravy.  Mohli také přicházet s konkrétními nápady na zlepšení nebo zpříjemnění míst, která jsou při vysokých teplotách ve městě postižena.

Souběžně s Adaptační strategií se aktuálně a za aktivní účasti odborníků ze všech městských organizací a společností rovněž aktualizuje Akční plán udržitelné energetiky a klimatu (SECAP), který nově také reflektuje, jak mitigační opatření, tak zohledňuje i problematiku adaptací na klimatické změny. Jeho hlavní součástí je i rozsáhlý sběr energetických dat a následné vyhotovení emisní inventury CO2 za rok 2015.

 

 

Visit Us On FacebookVisit Us On TwitterVisit Us On Instagram